TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Neděle 24.11. Emílie

Všechny rubriky

Poezie

> Poezie

>		Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Lípa srdčitá
Autor: Martin (Stálý,Redaktor) - publikováno 7.6.2000 (16:18:48), v časopise 8.6.2000

Lípa srdčitá
Větévku medu, sladkou jak plásty,
ten lipový průvan včelích lét,
u pomníčku brala mezi prsty
a po nehtech jí stékal med.

Neznámý vojín, jehož srdce odpočívá
pod kořeny lip, tam z vánku vstal
a jak holubice spavá z ráje sivá
slét ', aby dívce svou lásku dal.

Jen duše, jen duše bez údů i těla
chtěla líbat sladký ret,
klín a prsa sněhobílá,
kterým Bůh dal dvacet let.

Proč tělo mé, kdes v zákopech shnilé
padlo, ach padlo na bodák ?"
… rozlévá duše, slzy láskychtivé,
slzy marné touhy pro přízrak.

A lípa stará, způli živá, způli odumřelá
svěsila větve … jako podťatá
a že korunou svou
dívce srdce připomněla,
dali jí jméno srdčitá.

Poznámky k tomuto příspěvku

Cid (Občasný) - 19.12.2003 >		Doporučil

		<reagovat

Cobain (Občasný) - 8.6.2000 > Wow, nooo to je moc hezky, takovy prociteny :-) Vune lipy, se slecnou na lavicce, na strome si pobrukuje slavik... bezva atmosferka :-) Malinko mi hapruje tela - snehobila, ale celkovy dojem :-)))		Body: 5

		<reagovat

dandylion (Občasný) - 8.6.2000 > ufufuf, vidím chlápka v dobovém kroji,s vycíděnými knoflíky,v ruce držíc klobouk, jak na prknech kočovného divadla p-o-m-a-l-u ,jako když krájíte měkký chléb, pomalu recituje, až rezonací vylejzají hřebíky s narychlo stlouklého "světa".A paňmáma v první řadě uronila slzu a pantáta, aby ukryl to dojetí překotně popotáhl z fajfky.Stroupežnický by si povzdechl "Ach ,věru Národe uměl sis vybrat svůj strom.Kozí pysk by se vskutku špatně spojoval do veršů.Štěstí však, že hrdina pod lípou leží, ležel-li by u božích muk či pod wajkslí, věru nevím,nevím,snad bychom jej k té lípě za nohy museli dotáhnouti".		Body: 5

		<reagovat

dandylion (Občasný) - 8.6.2000 > Martine, v poslední sloce mám v tom hockey.Roztroušená arhytmie mě nutí vzít pilník, buď na ukousané nehty nebo na to finále.Pokud necháš jen "způli odumřelá", je nám, co jsme dočetli slabikář až do "O", jasné, že druhá ještě odumřelá není.Časová posloupnost>tělo shnilo a pak teprve spadlo na bodák?Jo, kdyby to byl bodlák, bylo by to něco jiného, ale to by u "Stroupy" neprošlo. A co takhle: svěsila větve … jako podťatá a že korunou svou dívce srdce připomněla, že má nakrmit koťatá......glecht :o)

		<reagovat

KSTK (Občasný) - 8.6.2000 > Martine, o tom, že umíš psát skvělé básně, jsem se již přesvědčil. I když jsou mi mnohdy poněkud vzdálenější - jsem zaměřen poněkud na jiný styl (mám raději takové... "více zneklidňující"), ale když je to jednou pěkné, tak je to pěkné. Jako zde....		Body: 5

		<reagovat

Ropák (Občasný) - 9.6.2000 > Navazuji na KSTK, ktery rekl> ale když je to jednou pěkné, tak je to pěkné.< Proti tomuto prohlaseni ani nemuzu nic namitat a plne souhlasim 8>		Body: 5

		<reagovat

Mišpule (Občasný) - 9.6.2000 > Námětem i způsobem zpracování báseň připomíná baladu z doby neoromantismu, čemuž by odpovídala i volba příslušného lexika (např. „kdes“, „holubice“, „údů“). Jako básnický prostředek zde působí i užití apokopy (elize) – vynechání hlásky na konci slova; např. slét. Romantiku navozují i užité metafory a přirovnání (např. „lipový průvan včelích lét“, „jak holubice spavá z ráje sivá“) a celá řada dalších. Kdybych nevěděla, že je báseň tvým dílkem, klidně bych ji zařadila do zlatého fondu 2. poloviny 19. století. Líbí…		Body: 5

		<reagovat

HACKMAN (Občasný) - 14.6.2000 > kdyz se neco pise od srdce pak to k srdci promlouva..		Body: 5

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je deset + pět ?

Napsat autorovi (Stálý,Redaktor) Nepublikovat mimo Totem.cz

Addictive Zone Orbital Defender Game