Kdesi mezi Saturnem a Jupiterem
Viola Fialková
Poslední polibek, mavnutí na rozloučenou.
Odcházíš !
Stojím v zimním, deštivém večeru, slzy mi kanou
po lících ani je už nepočítám, nechávám je volně
stékat, solí deštěm zmáčenou zem.
Oblékám černý smuteční šat,odlétám do vesmírné
galaxie. Někde tam, mezi Saturnem a Jupiterem
pohřbívám kus svého srdce.
Velký vůz, pohřebně vyzdobený tažený párem koní
božské síly a moudrosti.
Andělské flétny hrají smuteční melodie, svíce září
magickým plamenem.
Obracím se na vnitřní energii, harmonizuji tělo i duši.
Potřebuji klid a nevím kde ho nalézt. |