Všichni tančí.
Všichni tančí kolem,
ve společném světě.
V tom světě, který někdo vytvořil,
abychom v něm žili.

A já sedím
v pasti.
Nechci hrát tuhle roli,
kterou mi přisoudili.
Kradmé pohledy.
Netančí.
Co s ním?

Proč se na mě dívají skrze prsty?

Můj svět je tak krásný.
Mám ho tak blízko -

ve své hlavě,
rozprostřel se tam a pohltil mě.
Nemusím to, k čemu jsem byl odsouzen.
Jen tam jsem skutečně šťastný.

Když už jste si vybrali tenhle svět,
tančete si a mě nechte snít.
Nezavírejte mne do čalouněných místností
jako ty ostatní,
šťastné
nešťastné.

Herci pošetilí!

Všichni jste zapomněli na
tenhle škrt ve scénáři:
SMUTNÝ SNÍLEK: <popuzeně>
               "A všichni ostatní udělají "Pch.",
               a hrají dál svůj part.
               Jen já jsem ten spolek dávno opustil.
               Nač býti hercem?
               když každý může stát se -"
               <zavře oči, po chvíli zasněně>
               "režisérem."
               <hudba postupně zmlkne a rej se zastaví>
               <SNÍLEK odchází z jeviště, hudba nehraje, herci 
                však po chvíli ticha začnou znovu tančit>