Čí dcerou jsem?
Zbrojařský průmysl,kinžál,mačeta.
Čí jsem dcerou?
Komnata černá,
dveře zlaté,rakev bělostná,
do pekel brána.
Smutek sluší dámám,
co v létě nosí na hlavách slamák,
a pánům, co na Slunce ráno žehrají
a v noci holt vzdávají měsíci
a Hvězdě své šťastné se rouhají.
Velká pardubická,
Taxisův příkop.
Koně se přece střílejí na čaji o páté,
žokejové až k večeři
a diváci zatím v kostýmech Kolombíny a Harlekýna
sází životy své na dostizích Smrti.
Zbrojařský průmysl,halapartna,trojzubec.
Čí dcerou mohu být?
Zdvořilost sluší holkám,
které v parném létě bosé chodí po asfaltu,
a panákům,kterým kape ve dne z nosu
a v noci ze šosu.
Slaměné panny,
panenky z medu.
Sádrové panny,
panenky z mechu.
Proč pštros schovává hlavu do pšeničné mouky?
Proč oholený nesmysl stříhá dlouhé vlasy rozumu?
Proč hladová liška hází bochníky sýru líným vránám?
Je tolik nesprávných odpovědí na tyto otázky,
že je holky a panáci do sebe nevstřebají ani za celý život.
Zato tu jednu jedinou správnou,dámy a pánové,
vsají do sebe jako houbu,protože mají k Smrti blíže.
Zbrojařská psychóza,injekční stříkačka,pahorek.
Komnata černá,
dveře zlaté,
rakev bělostná,
do pekel brána.
Rodičů nemaje dcera Sirota spěchá zpátky do ráje!
Přeslice-přeslička
čtverák-čtverylka
krajina-krajka
Sen jako bezhlavý jezdec řítí se nocí.
Vivat,srdce zaslíbené!
Vivat,země zrůdná!
Svědomí hraje roli nemohoucího Šílence.
/Není kouře bez ohýnku,tudíž vina bez viny si na oprátku
dělá zbytečné laskominy./
Ježek v kleci zápasí se zmijemi vědomí.
/Chybovati je lidské,tudíž nevinnost zbytečně závidí nevinnému,
na galeje odsouzenému./
Jablko sváru,pomsty a hněvu daruji tomu,
kdo mi pravdivě odpoví,
čí dcerou jsem,
poněvadž tak,
jedině tak
stvořím nového Božského Asketu! |