|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
12. meditace - Opus Magnum Autor: romann (Občasný) - publikováno 8.8.2002 (14:54:08)
|
| |
Začátek 12. meditace byl bolavý, celé tělo bylo jakoby těžce nemocné. Nedovedl si představit, že by ji zvládl. Při poslechu duchovní hudby se stal malý zázrak. Bolesti ustaly a otvřel se mu božský výhled, jasné, čisté a superrychlé myšlení. Do zuboženého těla se vlévala ohromující božská síla v několika vteřinách změnila mrtvého v božské.
Opět dokonale prožíval hudbu, do které o ní občas dostával výstižný komentář. Jako v divokém amfiteátru kolem něj vířily myšlenky, vize, symboly božské moci, Dokonalost Sama. Jaká to byla krása, úžasnost zážitku, kráska na pochodu, silné a vznešené stvoření božské. Jaká to byla nádhera, jen se tak dívat! Božská síla mu ukazovalo co vše je v Ní, nabízela mu bezpočet možností jak pochopit Její myšlenku. Viděl, jak nekonečně způsoby božské stále hledá Své sebevyjádření, ještě větší Dokonalost, Lásku a Krásu, aby se přiblížilo k Absolutnu.
Téma meditace bylo jednoduché. Ukázat Bohatství Boha, Věčnosti, Dokonalosti a Jeho vnitřní strukturu. Jak vyšší ukazuje nižšímu co umí. Ukazování světa jeden druhému, to je vesmír. Proto vznikl a proto trvá. Pochopil, že už je v božském světě, ne někde jinde. To byla krása, tak si hrát s Věčností od Věčnosti po Věčnost!
Pozn.: Po extatických meditacích přišly extatickotísnivé, pak tísnivé, pak neutrální a pak znovu extatické a tak dál a dál, to je mystický transformační proces ve zkratce. |
|
|