Báseň č.11
Mrznoucí dech.
Zamrzlý oheň.
Myšlenky putují cestou necestou do nebes
a duše čeká na praozvěnu z dávných věků.
Odtržený začátek a konec.
Neexistující střed.
z mlh se noří obrasy zřícenin legend
a tíže pravdy paniku upotává na elektrické křeslo.
Zápal plic.
Zpackaná výtržnost.
vesmírné zákony z nadčasu určují,
kdy hřích nás doprovodí křížovou cestou zpět do ráje.
Domovník víra.
Popelník naděje.
Podrženo!Sečteno!
Křesťanství pod vějířem z per pavích hraje domino s Belzebubem.
Rodina.Světlo.
Zmijí uštknutí.
Beze snů a bez iluzí,
bez marnivé přetvářky čekáme na to,
až první Já nás na čelo políbí
a k nohám položí hliněnou misku se svými slzami.
Když...
Kdysi...
Nic. |