Báseň č.37
Kdyby hroby mluvily
a pohádky mlčely.
Kdyby láska na kolečkových bruslích jezdila
a radost režný šat oblékla.
Kdyby světlo pohltilo tmu
a vesmír se v nulu změnil.
Kdyby fráze korunovaly Bohy citáty.
Kdyby práce poctivých rukou svými strastmi rdousila války.
Kdyby ticho a klid v rytmu šíleného tance padly na Zem únavou.
Kdyby hudba tišinu Smrti rušila.
Kdyby v nadzemské energii pravda ohněm vzplála.
Kdyby úsměv a veselost vyhlásily biologický poplach.
Nikdy jsem v životě nelitovala toho,
co jsem prožila. |