Když ti na kabát sedne můra

ani nevíš

ta můra nese smrt

v dálce střelec

sbírá nábojnici a jde domů

ani nevíš

bojíš se zítřka

…

To není moje vina, že jsem na scestí

tvoje oči mě tam vtáhly

opřely se

odrazily

nechaly

…

Mýmu synovi je dvanáct

tohle neumí,

támhleto mu nevoní…

to já v jeho věku

zemřel

…

Stál za pultem

střídal pohledy

 jak přicházely

už nechtěl být

ani jinde

v rádiu hrálo:

Hrom, aby do tě lásko, už…

klesal

ani ruku nevztáhnul o pomoc

bylo nepatřičné se na to dívat

fronta se neustále doplňovala

a pod ní

koberec jeho důstojnosti