|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Vzpomínka tlačí mě, nedá mi spát
tak popadám kytaru, začínám hrát.
Slzami rozezním utichlý splín
závěsy vykreslí na zdech tvůj stín…
Těžko se zahojí řečiště ran
obloha strnulá tisíce vran.
Ve smutečním pochodu stovky očí
tě provází cestou, co v nebi končí.
Ref1:
Je toho spousta, co měla jsem říct
snad nebát se pravdy a bojovat víc,
plout v mysli zpátky je jednodušší
vklouzneš mi pod kůži, srdce buší…
však vrátit ti život mi nepřísluší.
Bolest se tázavě k zemi krčí
pohledy milenek co tiše mlčí.
Pravda tu obchází každičký kout
úzkost je ve vzduchu, nechce se hnout.
Nezbylo nic než tvůj havraní smích
co roztančil úsměvy kolemjdoucích.
Tajemství v srdcích všech uvězněná
zůstanou navždy už nevyřčená.
Ref2:
Mávnutím proutku jsi opustil svět
bez rozloučení a bez zbytečných vět.
Zvědavé řádky bez odpovědí
zraněná touha co neposedí
hvězdy a ticho tu do tmy hledí.
Ref1:
Je toho spousta, co měla jsem říct
snad nebát se pravdy a bojovat víc,
plout v mysli zpátky je jednodušší
vklouzneš mi pod kůži, srdce buší…
však vrátit ti život mi nepřísluší.
|
|
|
