odřeknu si svůj monolog svoje monotéma
pozabývám se s vámi tématy dvěma
sebou a vámi stereostrukturami
pro past modernismu a já-my
budiž téma --- a hlad jenž pojetím
prázdna žaludků a smyslem co je ti
svět naplňuje dojetím s mezihrami
a čímsi mezitím než obsadí tě změna
v tvé roli --- ve tvém monoležení
lhostejnost pod stejnou dekou leží
ke všemu s dělení s dílem nedělitelným
hýčká tvé propocené nohy dřevité
hřeje monoklam s nákladem ve dvojspřeží
jsi tu –ovanný a tuplem opevněn
skepsí neproměnna --- průlom denní
a zapomeneš co kámen ohledně
žbluňk vlnkání chtěl rozbít elitě
kokos před pádem ve střehu to ví
jak nevyhnutelnému uhnout slovy
a udeřeným obvázat pomyslné hell-my
bolest je bezbolestí křepčí a vylehčena
skotačí svou výzvu
|