Zborcení v lavičkách

vlak pouhý směr na nová naleziště

prostorem nekonečna dávno uchystané příště

cesta mě vede v rázech nikdy ne jen tak

 

Někdy ta touha zbořit staré nevstřebané

hodinky ukazují mrazem nepřesný čas místa

snad měl je sestrojit chytřejší alchymista

zářezy srdcem v kruhu proměny a ztrát