Vy přece můžete nastavit cesty tak, aby byly průchodné, nebo tak, aby si na nich člověk rozbil nos? Ano, pak prožijí tragické následky a ty je přesvědčí.

Co s náporem omezenosti zvenku? Přijímat, vnímat, nenechávat strhnout. Víc pasivity? Jistě, to je věčné.

Kolik inkarnací budu chtít jezdit na koni? Asi osm. Kde pak budu mít vršek vědomí? Asi v 4,8čce. Teď mám 4,4? Jen někdy, právě teď ne. To budu mít pořádně rozšířené vědomí, jaké budou problémy? Vršek bude chtít Nahoru, spodku se tak chtít nebude. Nebude se vědomí trhat? Chvílemi, ale tomu zabráníme. O kolik se posune nahoru spodek vědomí? Asi o 0,2. Nižší části budou v nevědomí? Ano. A silné? Bohužel ano.

Co znamená slovo prepreg, jež mě stále napadá? To je tvoje natrvdlost. Co nechápu? Hlavně to, že si jen tak hraješ s Bohem. V jakém smyslu? Prostě si hraješ, předstíráš zájem. A k Vám jít nechci? To právě ne. Jen bych chtěl mít božský pocit? Jen se s ním vytahovat. A co to znamená být u Boha? Prostě dělat co On, cítit co On potřebuje, nekombinovat s lidským. S agresí a sexem? Sex jen trochu, ale agrese je zcela mimo. Co ještě? Ještě to, že se zcela neuváženě rozhoduješ kam jít a co dělat. V čem a kam? Zase do lidského. Létání? Také. Co ještě? Oblékání. Jaké? Do Boha. Hrdost vznešenosti? To. Co by na mém místě jste dělali Vy? Napovíme ti. Mám Vás vyzvat když nebudu vědět? Ani ne, to My už stejně děláme, ale neposloucháš. Já nic neslyším? Snaž se víc.

V civilizaci LOGO (viz kniha Planeta LOGO) 4,8mé dimenze je méně bolesti? Je, ale je vnímána citlivěji. To znamená, že je tedy stejně silným problém jako u nás? Trochu ano. Ale krása je Tam vnímána silněji? Ovšem. Takže se pole pocitů rozšíří a posune nahoru? Tak.

Jak je to s mojí možností mít více energie? A chceš? Chci. Tak dostanu? Dostaneš. A problémy? Budeš ji mít. No a? Lekneš se. Tak si zvyknu s Vaší pomocí, ne? Záleží na tvém vědomí, jak ji budeš rozhazovat a blbnout, zase ti ji vezmeme. Prý jsem měl sklon se vymlouvat na slabost a nesnažit se? Tak trochu. To je nová kapitola výuky? Nová zas tak ne, jen úprava staré. Ale proč už božský pocit nejde nad 40%? Půjde, ale jen na chvíli, je to drahé.

Bytí není pocit? Ne, vědomí Existence. A jak se od pocitů liší? Vším. To je ta hrdá vznešenost? Je za tím. Mění se Bytí jako pocity? Jen nevýznamě, závisí hlavně na dimenzi a zaměření.

K čemu je posmrtný astrální svět? Urovnávání si vjemů, zklidnění. Vyšší dimenze v astrálu nejsou? Skoro ne. Odchází se, když už to nic nepřináší? Tak. Je to jen jiná varianta života, mít dimenze postupně, ne najednou jako zde? Skoro tak se to dá říci, ale zde se člověk víc naučí. Kde je zákonitost toho? Promíchávání, prokombinování částí osobnosti. Když nepočítám plánování dalšího života, oč bych přišel, kdybych se v posmrtném stavu nezdržel? Nic, jen by ses narodil a žil trochu rozhozený. Takže je to uklidnění, ale čím? Klidem. To platí i pro vyšší části? Ne, ty se jen víc sehrají. Mezi sebou? Ano. Co nevím? Že mohou chodit nahoru do vyšších světů i dolů jako ty v meditaci. Když mohou duchové měnit dimenzi, mohou nahoru nadlouho? Až jak jim vystačí energie, jako u tebe.

Mám ve svých channelingových textech chyby? Trochu ano. V čem? Vytváříš si vlastní představu Boha a života a to je chyba. Copak mě dáváte úmyslně chyby? Někdy ano, abychom tě na to upozornili. Kde jsou ty chyby? Ty je opravíš, ale pak budeš znovu opakovat svou chybu a to nedopustíme. Jaké je tedy řešení? Nechat být jakýkoliv pokus přesně vyjádřit božské. Jak se pak orientovat v životě a pochopit meditace? Meditace nejsou tak moc k chápání, je to především transformace. A v životě, to je věčný problém, to hledání a nejde to bez něj. Jde o to vpouštět do sebe to vyšší, propojovat roviny poznání, to jsou tvé dimenze. Není nic definitivního.

V čem je moje pojetí Stvoření nejvíc špatně? Nevěřil bys, ale není tak špatné, vlastně docela ujde až na to, že je trochu Jinak v tom, že Bůh si dopřává větší fantazii než ty. Tedy že je bohatší? Podstatně, nedovedeš si představit jak moc. Jak si to uvědomit? Jen v meditaci, něco ti ukážeme.

Co dělám špatně? Jen se špatně díváš kolem sebe. Nechci něco vidět? Právě to. Že lidem ubližuju? To. Přílišnou ostrostí? Právě tak, nevnímáš, že jsou jiní než ty.

Co je to duchovní ego? Ego je stále, musí být, ale musí mít určitou formu, která neblokuje, ale přijímá božské. Nevytahuji se? Trochu ano.