Jak směřuješ vzhůru... jeho oči

za ním k němu... úžiny

každým krokem je ti důvěrnější -

před tebou zem cizí potoky

ostrovy postav uvězněných

v černi otazníků

 

Přecházíš níž... po stupních

vše srůstá šírá se

padá na borůvkový odstín jezerní  

traviny jasné zeleně

temně modré vršení hor

žluť plástů plání..

 

Každý další dotek

sjíždí dlaní po prázdném

domov! u sta hromů

blesk čiré oblohy

co osvobozuje

nahé úsměvy

slunečnic