Sešli se andělé, co půjčili si těla vzruch se jim jenom na perutích chví Jsou ještě bez hlasu a roucho nemá švy Jsou stěží čitelní, gesta jen tušíš smělá V lehýnkém vánku, který spánky tajně čeří kus roucha, nástroj, zvěst si měnit přiletěli snad zvláštní zbraň též proti nepříteli když jindy ochrání je pouhé ptačí peří Z dávna jdou na pomoc, kde časy bez duše vypily řeku a vrbí podemlely břeh kde zkrotly sonety a rytmus bije hluše pradávným vztahům perně na poplach Je v letu kouzlo, je nedostihne laní běh a z křídel jich se snáší z mračen zlatý prach |