NESMRTELNOST
každého,alespoň jednou ve tmě pohltil strach. co když tam, za tím stolem, je někdo schovaný? nějaký duch -nebo snad vrah? můj momentální strach však myslím není přehnaný... ...jelikož si uvědomuji
"že i nade mnou, jednou poroste tráva"
a nepomůže mi ani velkolepá sláva..
"protože KAŽDÁ stopa i ta nejčerstvější jednou sněhem zapadne -"
vyvarovat se toho mohu tak, že nebudu ŽÁDNOU stopu vytvářet a budu sedět doma a hřát se u kamen. nebo...nebo bych mohla býti mrak! létat jen neustále s hlavou v oblacích... a nedotýkati se nohami země tudíž nedělat STOPY...
"ale po pravdě řečeno tohle já nechci."
chtěla bych aby tu po mě nějaká stopa alespoň MALINKATÁ zůstala... proto musím býti vytrvalá a každého dne časně z rána jít svoji stopu znovu OBNOVIT.
třeba za nějaký čas nabyde jasnějších obrysů, že si jí někdo všimne a stane se pro něj DŮLEŽITOU... ...tak důležitou, že po mé smrti bude mou stopu udržovat za mě...
|