|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Hladíme Štěstí proti srsti,
smůla je naším osudem,
hloubíme si rov v ztvrdlé prsti,
v němž skryjem se, až nebudem.
Urna popelem naplněná,
konzerva nesplněných snů,
touha v Nicotě rozpuštěná,
memento promarněných dnů.
Nepoznáš, co byl muž - co žena,
zbylo jen šepotavé nic,
naděje nikdy nesplněná,
zoufalý nářek hrobních svic...
Co naplat! Karmou zatíženi
jsme ze životů minulých,
snad v příštím se náš úděl změní,
poznáme opět šťastný smích...
|
|
|
