|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Smolíček, debil
Píplo mi info, že mám odjet na dentální hygienu... (hodnej mobil, brouček). Vzpomněla jsem si matně, že jsem se objednávala někdy v říjnu. Je únor. Auto mám v servisu. Času málo. Posunula jsem hodinu soukromé žákyně o půlhodiny dřív a dentální hygienu odsunula o půlhodiny vzad... aby člověk jako vyhověl všem...
Klušu k náhradnímu autu ze servisu, které neparkuje na Praze 3, pže nemá parkovací kartu. Normální člověk přece nemá problém s parkováním, že... Normální člověk neurvává spojlery. Normální člověk jezdí MHD... Parkovací zóny končí na Korunní. Parkuju pod Korunní a je to z kopce... klušu... je sníh... náledí... V kapse mi rachtají klíčky a z paměti doluju, že je to tmavomodrý fiat. Nebo není? Kde, že jsem to stála? Do prdele, kde mám auto? Kde je? Zákaz zastavení tu není... Parkovala jsem u čísla popisného 34, přede mnou stálo ještě jedno auto. Co je, sakra?
"Hele, Luboši, nemám auto, parkovala jsem normálně, nejsem debil (nebo jo???), ale asi ho odtáhli a já neznám ani poznávací značku. Prosím tě, zavolej na policajty..." "To ti ho odtáhli, parkovala jsi blbě." "Není možný, zákaz zastavení tu není, parkovací zóna taky ne a žádnej vjezd. Na tohle si dávám pozor..." "Mnt, zavolám tam." "Odtáhli ho do Švehlový..."
Bože! Co jsem komu udělala? Jak to??? Jsem debil? Proč?
Luboš mě odvezl na odtahové parkoviště, kde jsem si vyzvedla své náhradní auto i s bílým lístečkem pod stěračem. Za odtah jsem platila dvoutisícovkou. Když mi odborník na odtahy aut vracel zpátky, kromě růžového lístečku s pokutou přidal navíc pozvání na večeři a dodal, že kdybych stála s autem o metr dál, nikdy bysme se neviděli.
O metr! Kvůli blbýmu metru jsem přišla o patnáct set, o nervy, nemám zkontrolovaný zuby a nadbíhá mi hlídač parkoviště...
V pátek dopoledne, když jsem se vracela z dozoru na chodbě, měla jsem na mobilu nepřijatý hovor z neznámého čísla. Když byla vlastivěda, objevil se mezi nepřijatými hovory další. Když bylo čtení, pípla mi smska: Až budeš mít čas tak my zavolej. Vláďa (policajt a pravopis...)
"Hele, cos mi to dala za růžovej lísteček?" "To mi dal hlídač parkoviště při placení za odtah, že s tím mám jít na policajty." "A ten bílej?" "Ten byl za stěračem." "Přece nemůžeš mít 2 pokuty za jeden přestupek..."
???????
Můžu. Já můžu! U mě je to totiž úplně normální. Všechna modernější auta mají nízký podvozky, ale já bydlím na Vinohradech, kde jsou vysoký chodníky. Každýmu se může stát, že bude opuštěnej. Ženy se opouštějí kvůli mladším zachovalejším modelům. Já byla opuštěna kvůli starý a ojetý peroxidový rachotině nevzhledného vzhledu, který nezachrání ani permanentní make-up. Všichni kamarádi trávili prázdniny na Moravě u babiček. Já jezdila za babičkou na chatu na Prahu 10 a v životě jsem nebyla na zabijačce. Když se konečně zamiluju a kolena se mi klepou, je pořád v práci, mlčí a nevolá... Mně se totiž stane úplně všechno. I to, o čem se ostatním jen zdá.
|
|
|