podvečerní dýmka napěchovaná blues-jazzovým tabáčkem na dvorku měšťanské besedy a pohody plná. posluchačská společnost bez ostrých loktů ve frontě na hladinku pěnivé žízně.
fotografka právě zjistila, že je beznadějně zamilovaná do zpěváka a se sukní kreslenou stanislavem holým se náležitě točila objektivem pro svou novou lásku. přiběhne nadšený jezevčík a kouká na kojící maminu uprostřed toho všeho. babička o berlích si pivko sama nedonese, ale radost jí to neubere. vánek mi spolukouří dýmku a nadšený hráč krásných bubnů veselým okem pro hezčí polovinu toho všeho na měšťanském dvorku si jen buší pro radost. a zatím co si čistím dýmku, kolegiální spoluposluchači za mne vytleskají hudební nášup, a tak si konec toho večera pro tuto chvíli oddálím v sobě i na potom.
|