Perseus

Padal zlatý déšť. Bylo to v čase,

kdy se ještě nepovažovalo za lživou

reklamu, že se chlap producíruje v bejčím převleku. Nedal se nahmatat,

ale přesto – –

 

nedívej se tam.*

 

 

Přišel. Porodila Persea.

 

 

Perseus ten byl jak granát. Zlehka našlapující

mina. Puma. A Niké stála při něm, bohyně vítězství. Adidas,

bůh prodejů, Air Jordan, bůh basketbalu. A další

božstva, včetně pana „Zlatý déšť“, všichni stáli při něm.

 

Snad až na Héru; Ovšem pekl na ni, na rodinnej

krb.

 

 

Perseus nebyl božský. Když tvořil, stvořil díru bez okraje.

A vyňal z ní hlavu Gorgóny, která tam čekala

zřejmě od začátku.

Smála se a stále žila.

 

 

Ta hlava podzimem nešediví,

hadi neřídnou, nepadají.

 

Snažím se ji utopit přívalem slov, mluvím jazyky, křičím a slova stoupají, bouří, bílá pěna na vrcholech vln – je z mojí, mojí huby; stále mluvím a mluvím, hovořím, sténám, šepotám, chvástám se, leje, lítá to ze mě, páté, přes deváté, ale chci, chci mít tu jistotu, že i když zkamením, že i kdybych nemělo žít, že tady pořád bude ten pramen, z kterého to pochlístá, že vyvalily se vlny zdola, slabiky táhnou se v šírá... slabiky, slabiky, morfy, syntagmata, hlásky, slova, zeugmata, promluvy, že budou z kopců zurčet, hučet po lučinách – až s třeskotem padnou do té díry, do díry bez hranic a bez okraje. A hladina nestoupne o milimetr.

 

Nedívej se tam.**

 

 

 

 

 

* Doporučený soundtrack: … and the Gods Made Love. Jimi Hendrix, Electric Ladyland, 1968.

** Doporučený soundtrack: God's Away on Business. Tom Waits, Blood Money, 2002.