 čtenář cosmicdebris - 25.4.2010 > když se osmělím a pustím se do toho, rád přiznávám, že jsem schopen sledovat tenké nitky mezi slovy a obrazy hnanými na hranu abstrakce (např. žízeň vysněná pod prsty), nebo se nenechám rušit křiklavostmi, jako je "nakrojený čas", a to z toho důvodu, že pokaždé cítím, že se nejedná o vycpávky a lyrickou malbu, že je zde pokaždé nějaké sdělení, nějaké vážnější opodstatnění pro takový obrat, a tyhle nákresy a linky, které intelektuálně ne zcela dokážu rekonstruovat,dohromady vytvářejí řízenou síť. -
mám i pochopení pro tíži 70. let, která na tvých textech leží, pro jejich hermetičnost. - misky vah potom pokaždé ovlivňuje okamžitý náboj, který mě nese a vrací mi víc nebo míň energii, kterou musím vkládat do procházení nezjevným. - to, řekl bych, může být nějvětší nástraha takového stylu - je sice sdělný, komunikuje a přenáší, ale není v něm zaručeno dost vzduchu, dost prostoru, který by čtenáře rozšiřoval a unášel. - v tom se tvé jednotlivé texty, jak jsem je dosud poznal, liší, ale tohle je ten lepší případ, také pro svou taneční virtuozitu, musím říct. nenacházím zde ztěžka dopadající obrazy jako spíš otočky a kličky, poskoky. -
možná text ještě podněcuju, protože si jej nedokážu zcela přeložit, takže v něm může být víc souvislostí než jen ty splétající se nitky evokující prožitek, jehož kontury jsou spíš naznačované a načrtávané do otevřených tvarů.
celá první strofa je úžasná. paralela žil a větví tak, jak jsou oba motivy exponovány, se mě zvlášť dotkla. - četla jsi někdy Z. Lorence, nebo B. Volkovou? text má něco z obrazové hustoty prvního, a abstrahující citovosti té druhé. - a ty prokládané verše jsou také silné údery, tenhle tvůj nástroj si pamatuju i odjinud.
temnící žízeň, která dělá z úkrytů pasti, to mi jde dobře dohromady. - ale ta její vysněnost, to je náročnější přídavek.
konec je dost abstraktní, ten nerozložím, ale je taky dost kouzelný, cítím jeho náboj a to mi stačí. - myslím, že tam, kde tvůj styl nabírá na barvách a virtuozním křížení motivů, jako v poslední strofě, tam se vydává nejlepším směrem.
je to fakt dobrý. hlavně ta větší lehkost. a každé slovo pečlivě a záměrně vyryto.
| |
