Je poledne

ve staré čajovně

zvenku přicházím

jsem host 

na půdě stromů

je stín zahrad 

zaschlé kruhy na hladině stolu

nepřipouští pochyby o čase

a kdosi

si hraje se zapalovačem

voní horká voda

mlčím

obrazy okolo stěn

nejsou tak špatné

čaj je silný a sladký

bolí mne rty

ta mladá holka

které budu platit

se nad něčím pousmála

a pak řekla šedesát pět korun pane

bylo tři čtvrtě na jednu

když jsem si uvědomil

že se taky směji