Zpíváš i za mě

město v tichách

tvá špína v žilách

hlína pod nohama

teče těly

a tepe na povrchu jejich stěn  

zatím

a tam

ještě pořád

se zastavuji u dveří

a pohřbívám

vychladlé růže

ještě stále

hledám co ztratit

a dívám se

psům do očí

když srpnem padám

jako hvězda

do opuštěných hnízd

a postelí

uvnitř tmy

a světla

a ty nevíš

kdo jsem

a já nevím

kdo jsi

a tak roky ležíme nazí  

s prsty u sebe