Pozorovala jsem, jak se tvá vůně dotýká nebes
    krouží kolem mých nohou. Tak jako nejedna z hvězd
    se může zmocnit nejtemnějších přání
    jeden pohled - a být unesen.


    Paže chrámových tanečníků
    se vznášejí v melodiích nad údery bubnů,
    a ty naplňuješ můj prostor vytržením
    neslyšně, ale viditelně. Křídel chvěním

   
    ticho stoupá, spojuje barvy
    a v tmu sklání se naše hlavy.
    Plátky se snáší jako záhyby
    letního kimona do mých dlaní.

 
    Listy kloužou ze stínu sem a tam
    na vlnách dechu květin bez vůně a pachu.
    Bělostné krky kynou mým očím, následuj 
    na okvětních stezkách bělostnou stopu.
 

    Po nocích vyrostlých ze slabosti
    dny padají tak jako květiny.
    Tvůj dar je mou radostí
    méně, než bych si přála, abys byl.
   


  ***

   A Tale of Ill-Fated Love

    I watched your bouquet bend the heavens
    round about my feet. As stars
    can seize the darkest wishes
    one look had kidnapped me.

    The hands of temple dancers
    fly melodies above drumbeats,

    you fill my room with rapture
    unheard but seen. A flutter of wings

    ascend the silence, splice color
    and darkness to bowed heads.
    Petals drop like folds of summer 
    kimono in my hands.

    Leaves slip in and out of shadow
    on waves of breath from scentless flowers.
    Pale necks motion for my eyes to follow
    white slipper paths of petals.

    From nights grown of frailty,
    days fall like blooms.
    Your gift does delight me
    less than I wish you would.