Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pátek 29.11.
Zina
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
  Zpovědi, pocity
 > Zpovědi, pocity
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
<předchozí v kolekci Tkaničky z kolekce Ozvěny
Autor: le.papillon (Občasný) - publikováno 20.9.2010 (23:33:26)
následující v kolekci>

Začátek všeho bývá ve většině případů velmi nevědomý… Vznikne, nikdo neví kdy a jak, a člověk si řekne ‚Jak to, že zrovna já jsem ten vyvolený??‘… No přece právě proto, že to tak mělo být. V tom velkém davu svítil ten velký reflektor příležitosti zrovna na něj… Kdo ho tak nastavil? Neví, ale vděčný mu být nepřestane, jen jde o to tu svou příležitost chytit do dlaní a hýčkat si ji.

Ty reflektory svítící do davu jsou takové neuchopitelné nitky, které nutí člověka jednat určitým způsobem, udělat něco, co se neodvažoval udělat, něco, čím vybočí ze zajetých stereotypů a upoutá pozornost, dokáží zamotat některými osudy a vytvořit z nich nerozpletitelné zacuchané klubíčko…. Pomyslnou zpřeházenou kupku sena, ve které člověk může najít i skvosty v podobě přátelství, opory, důvodu, proč se těšit na každý den… Jsou to světlušky, které dávají nový rozměr stereotypnímu životu.

Některé zásahy do těchto zamotaných klubíček, které přijdou (stejně jako vznikalo klubko) relativně odnikud, vypadají nevysvětlitelně, nikdo neodhaluje dobrovolně jejich původ, ale dokáží jejich nitě pořádně zpřetrhat… V rukou, jež se změnily v tu ránu na dětské ručky, pak najednou držíme dva konce tkaničky, které ne a ne svázat zase zpět k sobě. Musí nás to někdo naučit, ta dětská bezradnost, která prochází celým tělem, je viditelná i navenek. Snaha skrýt ji je celkem lichá… Co udělá dítě, když mu něco nejde? Buď se začne vztekat, nebo to zahodí a nechce to už víc, nebo (pokud je starší) to na chvíli odloží a pak se vrátí zpět pro rozhřešení, třeba se to nějak později podaří….

 

 

Stojím uprostřed pokoje a v rukou držím dva konce tkaničky…

Proč se rozvazují, se můžu jen dohadovat...

Vím, že se rozvázat asi nechtějí, ale kdo ví, třeba musí...

Jen doufám, že je nebudu muset nechat rozvázat úplně...

Stojím uprostřed nocí prosvětleného pokoje a pokorně čekám…

 

Na rozuzlení…



Poznámky k tomuto příspěvku
Aaen (Stálý) - 21.9.2010 > Zajímavé, zaujalo. Pro příchozí: doporučuju text přečíst dvakrát, vyžaduje myslím trochu soustředění na obsah. Pro autora: máš myšlenku, píšeš dobře, ale abys myšlenku sdělil, chce to možná trochu méně složitou textovou formu - aby text víc tekl.. snad..
<reagovat 
 le.papillon (Občasný) - 21.9.2010 > Aaen> Díky moc za návštěvu mého koutku a za názor, cením si toho. :o) Ta složitost měla svůj důvod, ale chápu, že může být matoucí. Vlastně i to byl jeden z důvodů, proč jsi našla tento příspěvek v kategorii Zpovědi, pocity.:o) Ještě jednou díky a měj krásný den :o)
<reagovat 
 Aaen (Stálý) - 26.9.2010 > le.papillon> taky děkuju
<reagovat 
Sartori (Občasný) - 27.9.2010 > Tkaničkové přirovnání se mi líbí :)
<reagovat 
Ozka (Občasný) - 26.9.2010 > byla jsem tu včera a nedočetla, nebavilo mě to a teď to čtu a baví :)
<reagovat 
 le.papillon (Občasný) - 30.9.2010 > Ozka> Děkuji moc za názor, moc si vážím toho, že ses tu zastavila dvakrát a přečetla si to znovu :o)
<reagovat 
Michelle (Občasný) - 28.9.2010 >

Stojím uprostřed pokoje a v rukou držím dva konce tkaničky…

Proč se rozvazují, se můžu jen dohadovat...

Vím, že se rozvázat asi nechtějí, ale kdo ví, třeba musí...


Body: 5
<reagovat 
 le.papillon (Občasný) - 30.9.2010 > Michelle> Děkuji moc za návštěvu, zastavení se nad textem i obsahem i za bodíky :o)
<reagovat 
Sartori (Občasný) - 28.9.2010 > Tak jsem se vrátil ještě jednou na druhé kolo.... Děsně se mi líbí ten začátek o tom náhodném vybočení z rutiny, které může vést k nalezení životních lásek/cílů/čehokoliv důležitého nebo krásného...už jsem si totiž vzpomněl, co mi to připomíná :) Připomnělo mi to pasáž z Alchymisty o životních cestách a jak je důležité setrvat. Trošku jiný úhel pohledu, ale celkem vzato stejný nádech - zanechává to ve mě takovéto nabití pocitem lepšího zítřku, protože někde tam na mě čeká...To :-) Budu tedy setrvávat v občasném vybočování ze stereotypu :)
<reagovat 
 le.papillon (Občasný) - 1.10.2010 > Sartori> Díky moc za druhou návštěvu... Jsem ráda, že Tě zaujala tahle drobotina.
Dobrovolně se přiznávám, že Alchymistu jsem zatím nečetla, nějak se k němu nemůžu propracovat, ale stojí v zástupu těch knih, ke kterým se hodlám dostat. :o)
Jen hezky setrvávej v tom vybočování, je to fajn nejít s tím středním proudem, člověk si pak připadá jako... taková barevná bublina z bublifuku života mezi tou všední šedí :o) Přeji, ať lepší zítřek brzy přijde a duhová bublinka se dlouho vznáší nad obzorem :o)
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je pět + dvě ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
 
 
2 4 5 (6) 7 8 10 11 11 12 12 13 14 14 16 17 18 19 20 21
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter