|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Věnovat Mirce písničku za to, že mě tak věrně čte, i když třeba kážu bludy, takovej nápad jsem prostě onehdá dostal. Jenže kde ji splašit? Mám na své webové stránce už slušnou řádku svých skladeb, ale žádná moderna. Ani tohle moderna nebude, já to prostě jinak neumím. Tak tedy, jak k tomu došlo? Ležím si takhle v posteli po promarněném dni. Ještě jsem si nevzal ani prášky pro spaní, když vtom mě napadla melodie. To je pak fofr, abych ji náhodou nezapomněl. Nejdříve zapnout počítač a nastartovat NoteWorthy Composer. Já totiž píšu noty zásadně na počítači – on mi to ochotně ihned přehraje, takže vím, zda to mám dobře. Klávesy Casio nechávám zapnuté pořád, abych na nich věčně nemusel nastavoval svůj oblíbený nástroj – sopransaxofon. Tak jsem si tedy sedl k simulovanému saxofonu a začal vyťukávat melodii. Jakmile jsem měl takt či dva, honem s tím k počítači, zapsat a přehrát. Pokud náhodou další hudební nápad nebyl, po přehrání na počítači se často nějaký dostavil. A opět zběsilé úprky mezi počítačem a klávesami. Podle teorie má mít drobné hudební dílko 16 taktů. Já je překročil, můj melodický nápad zabral asi 21 taktů. Co včil? Vynechávat poměrně hezkou muziku (což bych nedokázal) nebo věc dokomponovat, aby měla 2x16=32 taktů. Zvolil jsem tuto cestu, i když ke konci jsem se trápil, nápady skončily a další se jaksi nedostavovaly. Zbývala improvizace. Tím jsem dílko "natáhl" na potřebných 36 taktů, ale měl jsem pořád jen melodii. Druhý den nastalo aranžování. Musel jsem najít doprovodné akordy. Noty jsem si vytiskl a upevnil je dvěma prádelními kolíčky na "notodrž" u klávesnice. Začalo hledání akordů, ztížené tím, že jsem v melodii použil velké množství béček a křížků, aby to jaksi bylo určitě původní. Realizace akordů přímo v notách mi zabrala další den a třetí den zabral bas. Tak vznikla písnička s prostým názvem Wisteca.
Wisteca.mp3
|
|
|