rozběhli jsme se za hadrovým chuchvalcem
v bídných botkách spíše škrpálech vrzaly plísně
obíhali jsme jeden druhého třetího
mezitím zahradě se dvěma křesly ze slunečníku narostl rotor
drnový koberec se s oběma rodiči vznesl
a já v poslední chvíli zachytil žížalu
po níž jsem vyšplhal až k zadní brance
oba se ke mně naklonili a zašeptali -pusť se-
-k nám už nepatříš- --- mám strach v každé své kůstce
bloumám stadiony jimž potlesk zakysnul pod patry
a tam uprostřed --- vždycky je vídám spolu
táta nadhazuje --- nevím kdo se chytá
kdo běží kam --- a máma odpaluje
držím se křečovitě desky stolu
|