Bez toho
aby čímkoliv pohnul
vrávoravě
v nekonečné modři zasazený
bílý zub
Učím se mluvě tvého města
sotva jsem přistál
mlčky sedím v parku nad řekou
vidím tvé obcházení zrcadlících kaluží
a vím že místní styl je
zevně i uvnitř zápasit...
Na jedné z hlavních tříd
mě podezřelý Číňan učí kaligrafii
mrká na mě že musím hlavně prodat
ty silokřivky na bledém archu
dávno odvanutý význam
posvátných nápisů
Tak prodávám den za dnem
černé tahy...
abych tě mohl bíle milovat
aby se mohl dít
skrytý zázrak tebe
bez nároku na cokoliv
nečekaně nás zavinul
daleko od významnosti slov
návyků a vztahování