volnost rozběhu se běhá na sekundy mezi mezerami v rozpraskaném asfaltu kovových sáhodlouhých svodidel z cesty na naaranžovaných oranžových polštářích se narovnají rovnice o všech neznámých a rosou rostou ve světle které pohasíná v záblescích majáku hasického auta hasící hromotlučné mrákošlapy co pošlapou mraky bosýma nohama a rozdrtí dvrdé horudy tvarohu a nasolí a opepří barvné peří veveří a zuby jim zústanou ostré aby mohly mít na ořechy zálusk a lusk fazolí jim zůstal coby zástava za zastavěné plochy hynoucí velkovesnice a z darů křovin se vynoří nové křoviny a keříky co roztrousí své drobné plody do dálky a nastolí větru stůl a zastřelí své plody větrem vány dál a nezastaví je ani potrubní a ani jiné masy a budou šumět jak jim vítr do uch a rozsoch fouká protože krotkost jahod a jejich semínek je na povrchu ježatá jen z toho důvodu aby kořenila a drobila nedokonalost větru a závanů, které by jinak vyšuměly fádně a bezcharakterně v nových civilizačních zvycích rostou stejně keře jako lekníny a narůžovělé makovice odcházejí spát do zoologických zahrad, aby za vysokými zdmi svých nevyhlášených krematorií čekali na soudný den, který je nadchne a protkne ostnem mečovitého výběžku hrudní kosti nebo do nich zaskočí mečoun a probodne je svým nehynoucím mečem a svlečen před řadou slečen bude trousit z kapes a vzdávat se na lopatkách zapomenutých na pískovištích a hledat v prohrabaných tunelech kyblíčky a chroustat lahodný mokrý písek jen aby slečny byly také svlečeny a přesvědčeny o hledání lopatek a sestavování stavebnic na prknech položených na neckách na prknách krásných lazebnic, které vědí zač je čeho loket a zač je čeho odlehčená zmrzlina našroubovaná do svěráku nedaleko nenadálých obav spojených s nevyškrtatelnými syrkami, které už dávno zvlhly a zapálit půjdou jen za cenu prošlého sýra, který se zadýchává na schodech a své bílé plástve mlékem už naplnit nedokáže, protože vyhořel tento eskalátor strašidelných pohádek pro děti mísíci směsici chundelatých dravých lenošek s nohami skříženými pod dřevěným přehozem prochozeným od trepek a potřísněný od tretek navěšených na větve višní, tak tomu bývá u vášnivých rukodělných šrotovníků na páru, které rozhánějí chomáče pampelišek poblíž supermárketů a hledají odpověd na nesmyslné otázky, které si kladou před levou nohu a pravou nohou šlapou do chřestýších výkalů a lahodných polomáčených sušenek rozsypaných do zalistěné zimní krajiny, která už stejně neví, jestli se lednice odmrazuje nebo namrazuje...
|