Jen ty pohledy a vyčkávání

neznáš v nich JEJICH směr

nesměješ se jim 

s květinami

pro tebe navždy kamkoliv se skláníš

neznámý zahradami pohled

ryzí směr...

 

na polích cizin žhavá slunce mámí

podvečer bílý víří prach

ústa i úsměv skrytý v ruce

v obavách blízkých domov prudce 

bere si kalich - těkající strach

 

Jím určeno v tvých představách

kam rozezní se přistavený vlak

vrací tě nazpět duní 

co po návratu zbylo? 

Poznání těžší je tu k rozeznání

než-li tvůj šedý poutní vak

 

Nezdá se

že bys radostně

přičichal a ponechával v sobě z vůní

cesty tvé nejeví se

výtěžkem v temnotách...

 

Neznámo náhlé ostřím úžeh

z poháru na dně neochutná (s tebou)

laskavost dívčí jemný dotek

co spojil by vše

souladně se strunou

 

lůžko kam uléháš 

kde znaven toužíš zasnít

je náhodné 

nikdo sem Lunu paprsků v tmách neobrací

 

po zdánlivu živý jsi

po krvi  sotva z polovice

k marnému marný

dětinství na dno snivce

 

meč po jílec

zem skalní 

práh