Mistr Tchang, vesele pozdravil: Buď zdráv Mistře Sungu je krásné ráno! Ty ale vypadáš nějak sklesle?
Mistr Sung mrzutě opáčil: Byla krásná noc a teď je tu bolestivý den!
Jak Mistře Sungu, zeptal se Mistr Tchang. Zdá se ti být den bolestivější než noc?
Inu to je tak Mistře Tchangu, řekl Mistr Sung: Navečer, když jsem se chytal ulehnouti, přišla za mnou žena, abych ji pomiloval.Věru se mi nechtělo, poněvadž jsem byl po celém dni unavený, však pak jsme se celou noc milovali!
Mistr Tchang, řekl : Jsi trochu hloupý Sungu, pročs‘  ji neposlal pryč, když jsi byl znaven. Celý den se trmácíš a učíš ctnostem a pak abys ženu miloval, to věru po tobě žádáno být nemůže!
Mistr Sung řekl: Máš pravdu milý Tchangu, jsem to věru hlupák!

Po roce žena povila Mistru Sungovi děcko. I potkali se opět ti dva, Mistr Sung ještě pokleslejší: Vskutku špatně jsi mi poradil, Mistře Tchangu, řekl smutně Mistr Sung: Posílal jsem ženu za jinýma, abych měl klid na výuku ctností a nyní mi v domě řve neustále děcko a ani nevím, čí je!
Mistr Tchang se zachmuřil, odplivl a řekl. Zdá se Mistře Sungu, že ti měkne mozek! Jsi opravdu hloupý, ale snad ses poučil, že den i noc jsou stejně bolestné!