Vracím se k domovu, úpěnlivě:  u ž  n e m o h u !
              vlastně... to není jisté
              ale spíš že se stmívá... a hrčí ve mně!

              tak támhleta lípa, nebo je to dub (?)
              bude skrýš, přístřeší, protože.

              Se už blíží tekutá chvíle mraků
                            a světla na hlavní silnici
              upadající do mikrospánků......

              Přede mnou lucerna - knot v dutině stromu
              v tom domě dítě z píčy leze oknem
              a to je dobré, pro-to-že přicházím
              po namáhavé pláni po práci

              splnit si klid
                            pomníček u cesty

                                                        v přízemí

                            hlavním vchodem

              jak to říct?

                            slyšíš!?