Říkali že svět je pevný
a já se třásl
jak Libyjský opar
jak cena ropy na burze
jak levné zboží
ve výloze
rozbité
vykradené
drancováním
mé sny
cizí milování
neosobní
jen se pohni
a střílet se bude
do davu
mou duši bolavou
kdo vysvobodí
tu lásku
co se nenarodí
dřív udusí ji
pásy tanků
číst pohádky chtěl
a říkanku
o lepším světě
a ve větě
střepiny bomb

jsem lump
diktátor
s konty ve zlatě
lid chcípá hlady
chodím v brokátě
můj korán
s vazbou s démanty
a s prsty
někde
pod panty

zní nářek mučených
konopné kravaty
ze stanu beduínů
kdo pohřbí všechnu špínu
a písek pouští se přeskupí
život ten lichvář
vykoupí
a za zlodějskou provizi
mi varianty nabízí

zda ve výhni slunce být
či odejít
odplout do neznáma
má loď
je bárka
bez piána
a já virtuóz
jen na ubrus
přespříliš krve ukáplo
jen zesláblo
ve mne všechno to žití
a na pokrytí výdajů
mám zdechlé klisny
paměti lokajů

a hesla
mužů z mauzolea
prosí mne Rudého kméra
o soucit
je krakatit
v rukou
despotů
jsem dirigent
jež o notu
pořezal orchestr
a v tichu slov
hluchý Beethoven
dopíše větu

nad vykopaným příkopem
padám
v hudbě kulometu
jak paprsky slunce
nad lány vlčích máků
mám útěk na bodáku
připravený ke zteči
mé packy zaječí
kličkují

před zobákem dravce
osud jenž
vepsán v jinovatce
mrazivých rán
rozžhavených polední
říká mi poklekni
a pýcha vzdoruje
sekundant krokuje
je před výstřelem

pan Puškin
rozloučí se s perem
a inkoust krvácí
dny jako žebráci
v neděli před kostelem
almužnu berou
s revolverem
hrajeme ruletu
za vzletu
raket
z tichomoří

drancují výklad
a mé zboží
je k nekoupení
díky devalvaci
v ropě hynou
ptáci
sny
revoluce
vlčí máky
prosebné
srdce