O čem sní asi žena

při osamělých nocích

když váží své deště

hádá se s měsícem

a vyschlými studnami

ve starém pánském

rozedraném županu

O čem sní asi žena

když leží  ve vaně

s voňavým olejem

a měří na lokte

všechny své zámlky

povzdechy, výkřiky

a u zrcadla potřásá

hřívou jak starý lev

O čem asi sní žena

když, brýle na nose,

pročítá staré noviny

za rána kalného 

pobroukává při tom 

krčí nos, že zlo kolem

plane jako mochny husí

z trávy mrazem sežehlé

O čem asi sní žena

když pára stoupá

z rybníků, a vzduch

podzimní nenabereš

do sítě, jablka zrají

a kaštany praskají

dutě na asfaltu, a ona

bláhově dělá soupisy

polibků na chvilku

O čem asi sní žena?

Z novin udělat paroloď

a odplout s ní za vůní

divoce rostlého vřesu

za vůní muže, který dozrál

do jejího pánského župánku

milování zajídat saláty

z jablek, mochny a soupisů

plavat v plných studních

za svitu žárlivého měsíce

a pak

v tom vřesu rozkvetlém

dva v jednom županu

si zdřímnout na chvilku.