29
Před svítáním – představa
ideálu
hvězdy po černém plátně bloudí
se sluncem se nikdy nezasnoubí
tak tě někdy míjí láska
na očích jak černá páska
tvá představa ti sedí
když na tebe hledí
vysněný tvůj ideál
možná stojí opodál
odhoď svoji pýchu
nakonec je jenom k smíchu
rozhlédni se dobře
uvidíš, i tebe láska pozře
jen ji ukaž cestu
pomalu a bez protestu
překonej to oslnění
co ti brání
uvidět hvězd střípky
poskládej z nich nitky
city sami upletou
s barevnou paletou
dokonalý ideál
-------------------------------------
|