Rozmáchlé šňůry mezi domy

Jako pavučiny

    stínají z dnů jas

                         Zachycený příběh

rozkousl peprmint

         větrem dávený

A předal drn …

Je to jen kousek krychle

                                  trčící z dlaně

            ostré hrany ční nad vlnami

 kostrbatých ploch cvakavých kastanět

( v rytmech baldachýnů ) … v mapách lékořice

Všechno jsme poznali

Zapomněli omluvy

         rozkazy

                         … i řekli už ne

Káně létá na nebi

   slyšíš soprány vzdoru

na vzdechy konců

   se neptáš

             a nevnímáš trny

          homole cukrových střech

metalujícími paprsky

         žehnají úlovek z mraků …

ale ... 

Co to je?

Zvládl to?

byl to malíř

        co si hrál na anděla

Padal z nebeských kopretin

       do ulic

mezi domy

      do šňůr z pavučin …

 zanechal plátno s krajinou

           tak zvláštně rozpitou      

                       že najít břehy

zanamená utopit se v slzách  ...

Zemřel pro den

              s kostky cukru

u našich rtů

jarmarky s perníky

    čouhají z ulic

do bytů

                                                    a nám

                 najednou nevadí mrtví ptáci

                          co se po zimě vrátili

         v proudech řečišť

                              plných smíchu

          ( vyprahlá plantáž ...

                                   je tamburína bez dlaní

cukrové řepy sklidí

         smutek z našich kořenů )