BLBÁ NÁLADA /18.12.2011 /   aneb ptydepe nespí

Ta tu teprve může nastat,

po vašem odchodu, vážený Mistře Slova o slově,

ta teprve může přijít, nenajde-li se podstata onoho „veskrze a v pravdě“

a pokud láska a pravda v její naději , nezvítězí alespoň půl ku nule.

Démon prostoty,

rétor k potlesku a k pozornosti,

bohém a puntičkář, básník všednosti

dramatik piva a lidství

/ach, jak bláhové/ a beze lsti.

Kdo však teď ohlídá

Kdo plaše, leč přesně připomene, co jak má být

A tne v to, co už se nesnese

Kdo vznese námitky

A nebude hned unáhlená slova chtít?

Díky, odšpuntoval jste to tu

Však jiní hrají, jak ve vašem Odcházení,

špitají, jak partitura bez eposu.

A tak si myslím,

že tuto láhev už dokoštují  zcela jiní.

Pravda, Vltava je pořád ještě syta šumu

a Čtvrtý Karel s mostem do oblouku hrdě pne se jak ten,

kdo ctí určitě asi jógu,

leč, bohužel, jen nemnoze

slyším, jak Čech říká, alespoň šeptem,

Čechovi, Čechu.

…A za těch tisíc čárek v hospodě,

za posledních dvacet let,  

mám omluvu,

 dokonce i před Bohem,

většinou jsme totiž ctili,

co jsi kdy říkal nebo jak.

Jasně, šli jsme na pivo,

ale taky za Havlem…,

do tvé Knihy, do tvého Dómu,

díky, jsi tu všude

a není žádné sbohem!