Pomodlím se k bohu
a trochu se rouhám,
z nebe sletí anděl
a řekne mi: Koukám,

hochu ten tvůj život
asi pěkná makačka,
ale abych tě pořád hlídal,
nejsem zrovna stíhačka.

Nabídne mi cígo
a jak houstne dým,
optá se mě co se stalo,
taky kde a s kým.

Moji zpověď krátkou,
se vznešeným poslem,
shrne anděl slovy:
Ty jsi měl být oslem.

Podívej se kamaráde,
pořád říkáš "kdyby",
život už je takovej
i bůh dělá chyby.

A když se topíš pod hladinou
nemrtvýho moře,
najdi dno a odraž se,
jednou bude dobře.

Před odletem anděl pravil:
Nějak se to semele.
Tak proč mám pořád chuť se kousnout
do vlastní prdele.