Na vyplešlých brindácích

se pasou hořící žirafy

chodba končí ve tváři padesátileté ženy

vlní koberce a netečně praskají plamínky v lapinčkách

                                                                          JE

pozdní odpoledne s anglickou snídaní

děti v gumových rukavicích pitvají houbičky v dřezech

smějou se korkovým špuntům co zbyly po zdvořilých hostech

                          na balkónových dveřích pomalu mizí srdce z vydechující mlhy

                                                                            je v tom trochu čekání

vyhublost poustevníků                  přeměnou v korálkové paprsky opadává mužství

                                                    do klatkových bání plynových kahanů

DÁVNO je právě dnes

                             dnes

                             dnes

hoří stále více zvířat

ženy na konci chodeb umírají                 zůstane jen průhled do rozevřených záclon

a za nima šňůry plné navhlých placent …

ruce od medu v černobílých fotografiích lámají kůrky chleba

proto se bojím zavřít oči

temenem se podobám srostlým stromům

co soliterně panují v louce mezi potrhaným hmyzem

křšťálové krychle

jsou prý ohořelá torza fauny

jepičí křemeny zahoří touhou

v plachtách z motýlů

na chodbách tma

a ženy vznešené

(oběšené)

kormidlují obnažená plátna

vrnícím mačkám

Ze sousedství

pisčitá šachovnice

pod zrny pohřbila krále