A přesto se trápím
Jsem šťastná a přesto se trápím,
V slzách často se utápím.
Mám milujícího muže vedle sebe,
který kdyby mohl
snesl by mi modré z nebe.
Za něj měla bych děkovat bohu,
být vděčná, že jeho jméno nosit mohu.
Já se však přesto trápím.
Mé trápení jmenuje se touha,
touha po děťátku.
Kdyby osud dopřál nám jen trochu obyčeného zdraví,
byli bychom oba určitě Ti praví
adepti na role rodičů.
Kdyby usmálo se na nás štěstí v podobě profesního uplatnění,
pak v našich srdcích došlo by k výraznému rozjasnění.
Naše touha po děťátku mohla by býti naplněna
a moje duše od bolesti konečně uzdravena.
Až rozezněl byse našim bytem dětský smích,
splnilo by se to největší ze všech přání mých.
Nikdo by z mých úst už nikdy neslyšel ta bolestná slova.
Jsem šťastná a přesto se trápím.
|