Byla sobota

na druhé straně skel

byl den

dalas čtyři růže k rakvi

a když se po Largu jako paprsek světla

začaly lámat první smyčce What a Wonderful World

viděl jsem to všechno spolu s Armstrongem

všechna ta slova

i to, jak tam venku, strom se stromem

začal najednou tančit

podle taktu Dannyho Barcelony z okraje bicích

pomalu - jako páry, které se s přibývajícím ránem

pokaždé stačily vytratit z tanečních parketů  

toho odešlého světa, v němž jsem se také vytrácel

snad proto, abychom bývali blíž k rose

nebo k Amen

a pak to skončilo

jen vyplašená moucha létala uvnitř síně

a skřípalo to, jako když si lidé podávají ruce

a jedna ze skla je

a druhá polysterenem   

měla jsi to

a tak jsme ani

nemohli zkusit zapomenout v posteli

jako jindy po pohřbech za svítání

pustil jsem jednu hezkou věc

že si zatančíme pomalu

ale bála ses

a já přemýšlel

jakou dají zahrát jednou mě