Probudil jsem se s motýlem v ruce
byl celý okousaný
Já tak zvláštně špinavý
gradoval k přetočeným hodinám stékajících po nočním stolku
na prostěradle byla krev a kusy slunce ze zátahů … bylo to TO ráno
kdy prosíme o nenávist
protože na lásku jsme moc zranitelní
chodil jsem okolo zdí
občas se změnil v poličku plnou knih
jindy zase na obraz tisíckrát malovaný
imitoval zrcadla
i přetékající umyvadlo plné kalu
byla to zábava
zařizovat si pokoj
podle svého - sám sebou
pak si se probudila i Ty
pomačkaná světice z kousky peří v ústech
našla si motýla
a hned HO pochovala v peřinách
viděl jsem to
a řekl si, že
miluju tu laskavou morbidnost
uvnitř hořících zornic tvých očí
tvých krásných očí
co mizí se štěstím
a praskají v koloritech lehce ohlých lamp v městech za řekou
trvalo věčnost než,
jsme se to ráno v pokoji setkali
u stolu / zády k sobě
s večeří stylově odbitou vodou s kusy křídel
a listovním tajemstvím pod ubrusem
v ten den jsme nešli ven
jen se chvílema drželi za ruce u nedočkavých parapetů
Ty jsi si broukala Yesterday
a Já to tiše poslouchal
bylo to dlouhé ráno
po kterém nemá přijít den
ale noc s novým ránem
takovým, které dlaně rozlomí, přetáhne kůži přes hlavu
a spálí maso na lechtivých místech
tak jsme šli spát
ustali si mezi hrobečky motýlů
a těšili se na okousané probuzení
|