|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Seděla na skále a hleděla upřeně na horizont, kde se v dálce slétávali racci, aby hodovali na zbytcích z rybářských lodí. Vítr jí rozčesával vlasy a ikdyž jí bylo trochu chladno, něchtěla odejít, protože cítila, že už se sem nikdy nepodívá, že je tu naposled. Strašně toužila tu chvíli prodloužit alespoň o milion let, ale věděla, že nemůže.
Tak moc se jí na to nechtělo myslet, ale nemohla to zahnat. Temně oranžové slunce se pomaloučku kutálelo směrem k hladině a ona si představovala jak se syčením zmizí pod hladinou zálivu. “Ještě chvilku, prosím..” přemlouvala sama sebe a rukama si objímala zimou stuhlá kolena. “Ještě chvilku...” Téměř nemrkala, jak se snažila si ten obraz vypálit do paměti a doufala, že tam pak zůstane na věky.
Po chvíli si pak z “klokaní” kapsy u mikiny vytáhla krabičku cigaret a zapalovač. Na okamžik si to rozmýšlela, ale nakonec neodolala a zapálila si lehkou Marlborku. Třásly se jí ruce zimou a tak se alespoň očima snažila nasát poslední zbytky tepla z už temně červeného slunce, které teď bylo zpola potopené v lesknoucích se vlnách.
Kouřila a v mysli si promítala scénář, jak přijímá místo, které jí tu nabídli. Jak prvních pár nocí přespává u kolegy, se kterým se na téhle stáži seznámila a který jí tohle řešení navrhoval hned po pár dnech, než by si našla nějaký podnájem. Jak si sem nechává přestěhovat těch pár švestek co má doma. Jak si v bazaru, kolem kterého jezdila do kanceláře, kupuje na splátky ojeté Mini, mimochodem bylo tmavě zelené a stálo necelé 3000 liber. Jak v pátek po práci běží do Tesco express a večer jde do Irský u kostela na koncert kapely, co si už za těch několik týdnů stihla oblíbit a možná později do nějakého klubu na N.Hillu. Jak každý večer běhá svých pár mil v parku nad ústím řeky na dohled od Mount E.. Jak vidí zase na jaře kvést narcisky. Jak jí budí racci a studená podlaha... A že třeba jednou, až pojede k ránu taxíkem domů, bude řídit on... a zase jí zazpívá...
Ozvala se známá melodie mobilního telefonu. Leknutím s sebou trhla a podívala se.
Na displeji stálo: “Tak zítra tě vyzvednu na letišti. Chybíš mi..”
|
|
|