Claude Lelouch a Krásný příběh, to byl historickej film
Né každej člověk je kloudnej člověk,
né každej bojovník je zároveň i dostatečně vyzrálej duchovní člověk,
né každej šašek je vítanej… já raději krále než šašky
a král stejně jako dobré zboží fakt nepotřebuje reklamu, nepotřebuje se nikomu zaprodávat…
IAM v plné síle…
Ombre Est Lumière (Temnota je světlo)
Toto je temná strana síly
toto je jen temná strana síly
Světlo, hmota, představa šaška
kdy na nás doléhá temnota jako armáda šašků
teorie barev mizí z dohledu
absence fotonů nás od všeho izoluje
královna byla poražena, nová přebírá moc
a temnota si podrobuje její prostor, ta nenažraná příšera
ze sebe plive světlo, čistější než dříve
a naseká další dluhy promlčené časem
špatné dny přitahují hněv Bohů
agresívní bojovnost mate oči Bohů
Vesmír se zvrhne jako váza
když temnota zvítězí nad světlem
a to skvělé ať tomu vládne navěky
jeho změna přírody, identity, blahobytu
si zapamatuje ten den, den, kdy se stala ze dne noc
kdy se světlo stalo tmou
staré věže byly dost rychle zbourány
nová kázání, nové sémantické (významové) definice
nová působiště, otevřený obzor od komet
temnota si nezískává novou generaci básníků
že temnota bude strom a já její kořen
že temnota bude voják a já její meč
čekám na vznik, na zrození záblesku paprsků
Abd-El-Hâkem ten vždycky vzhlíží k východu
přichází chaos a potom klid
pak přichází světlo s čistotou perských oděvů
síla je fantastická představa
peníze jsou diamanty
tak proč záhady?
temnota je světlo
*
Tentokrát je světlo zrozeno z temnoty
to jsou tmavé mraky
temnota nadzvedává svůj závoj
jako luminální (svítící) malíř, který odhaluje obraz ve velký den
a všechno to vypadá pochopitelné
pro církevní fanatiky (sektu)
kočka je kočka – všechno zůstává logické – žádné záhady
ale zachycená ve tmě, fotony čekají
ta chvíle přichází ještě blíž, když bude oceněna její přítomnost
tenhle disk hudby – pramen energie
oddaluje noc
přivedený z temnoty, ale veškeré lidstvo
peláší pryč honem od temnějšího ducha, který si volí samostatnost
těží ze znalostí, které jste dali dohromady během života
přichází blíž na konec tunelu
ostří nože v těch temných ulicích
usiluje o věčné světlo
barvy zapomnětlivosti to proměnili na halogenová svítidla
naplnili černé světlo do maxima
ten který v nejhlubší temnotě lidí vytváří naději
konec tunelu přichází blíž a blíž
pomalu a jistě přichází proces
temnota je světlejší, světlo je tmavší
jedno se prolíná v tom druhém, mutace je zaručena
že nám Bohové ukážou slitování a vyhoví i našim prosbám
stinná strana zeměkoule se ujistí natolik, že
když je drak probuzen ze spánku
vyslyšte moje modlitby
temnota se stává světlem
*
Poloviční světlo se všude strakatě mihotalo
bylo to současně grandiózní i strašidelné
*
Akhenaton alias Abd-El-Hâkem
Akhenaton je jedním rapperem ze skupiny IAM, která v Marseille válí univerzitní úroveň rapu, čili jednotka akademického rapu, jednotka znamenité francouzštiny, jednotka hypnotických highlights se vším všudy. V roce 1986 zde poznal Kheopse, jednoho ze začínajících hip hop DJs ve velkoměstě. Spousta jejich alb se stala hitovkami ve Francii, protože obohacují francouzské rapy o nový vynalézavý šmrnc. Akhenaton se stal oblíbencem pro média, která s ním ráda vedou hlubší debaty. Ví, jak obhájit barvy rapu a častokrát je slyšet v politických a sociálních diskuzích. Silně se zajímá o náboženství, věří na islámské učení. V roce 1993 konvertoval k islámu, za ženu si vzal Aïchu, mladou černošku z Maroka a svou postavu přejmenoval na Abd-El-Hâkem.
Tvrdí o sobě:
„…zjistil jsem, že jsou všechna náboženství navzájem propojena, ale islám na úrovni Svatého písma mně oslovil více, obzvlášť svojí vazbou s vědeckými objevy, spousta kapitol z koránu vypráví o vzniku Galaxií, jak vznikl člověk, mluvím o genetice, kterou tam nacházím, všechno to korán zmiňuje…”
„…neznal jsem ani dogma ani náboženství, a nevěřil jsem v boha. Přijal jsem islám, jediné náboženství, které neodsuzuje ostatní, a vybral jsem si jméno, které znamená smysl pro poslouchání a pro pokoru, Abd-El-Hâkem, protože lidi vždycky získají tím, když si vyberou, že budou sloužit něčemu nebo někomu. Moje osobní přátelství s islámem mě nasměrovalo k větší toleranci, poskytlo mi světlo a více klidu.”
IAM:
LE FEU (Hoří)
Do zákulisí, tady vrcholí napětí
jsou tu jen lidi ze skupiny, 7 bylo jejich jméno
s velikou zátěží na jejich bedrech
jako ponorka Jacquese Cousteau
relaxuj kámo, Chille, nedělej takovej rámus, bože ano
je půlnoc, čas jít hulit mikrofon
se všemi novými lidmi, všechny nové skladby
jsou nažhaveni na show, líbí se mi, když davy jásají oh!
teď jsme tady a všechno na parketu hoří
dvě minuty, všichni jsou připraveni
slovní vyjádření a dva sudy petroleje
hodíme je na lidi, co tančí
a pak doprovázejí texty, je tu též crossfader
S.7.7.0. bombarďák je v ohni
plamen šlehá v těle tanečníků
přichází to do sálu, vlní se tance a zpívají sborem
Tuhle noc vás podpálíme
takoví jsme my, lidi z Marseille
tuhle noc vás podpálíme
takoví jsme my, lidi z Marseille
tuhle noc vás podpálíme
takoví jsme my, lidi z Marseille
Přijeli jsme sem ani ne během jednoho dne
naše kufry nepocházejí z jednoho jediného turné
zítra vám budu vyprávět svůj příběh
a výlet nebude krátkej, to mi můžete věřit
je mnoho písní, co jsme složili a upravili
inspirující silné verše a haldy popsaného papíru
a trvalo nám hodiny, abychom je vylepšili
aniž bychom věděli, jestli zafungují
a všechny ty kilometry jsme urazili
Mojžíši buď s námi, on se nikdy nechodil jen procházet
skončili jsme brzy ráno, všichni čerství
přijeli jsme večer se špacírkou a pár drobnostmi
stalo se to zas a zas a často na benzínce
měli na rtech úsměv, když nás zahlédli
že jedeme na koncert na druhý konec Francie
měli jsme dojem, že nastal čas stěhování krav a koní
všechny tyhle štace s přesným cílem
a to ukázat se na pódiu, abychom viděli, jestli
roste teplota a lidi v davu šílí
jedeme dělat co? podpálit jeviště
Tuhle noc vás podpálíme
takoví jsme my, lidi z Marseille
tuhle noc vás podpálíme
takoví jsme my, lidi z Marseille
tuhle noc vás podpálíme
takoví jsme my, lidi z Marseille
Ne! ty krvavej bastarde…
Zvedněte ruce nad hlavu, jestli se cítíte dobře
respektujte přistěhovalce a všechno bude fajn
podívejte se na řízek, lidi mají hlad
přicházíme dnes jen tak, jsme mezi vámi na jevišti
používáme sílu slova, žádné obscénní pózy tance
skákejte, jestli chcete, křičte, jestli můžete
zapálíme vás! Zapálíme vás! Já chci vidět holky
z prava, z leva si je prohlížet
ano jsi překrásná, hasta la vista señorita
IAM jsou tu, aby podpálili noc
chceš si vydělat? Najdi si práci, miláčku
Bože, zdá se mi to, nebo nezdá?
dej mi sílu, abych mohl všechno podpálit
v očích publika
očekávám tu vlnu zkázy
dej mi možnost slyšet
„IAM jsou v baráku” řeknu vám, jestli
víte, že jsme na živáku
u vás ve městě, píšu rychle číslo 18
Horkokrevná šňůra mikrofonu, který mi dělá závrať
popletl mi nohy a upadl jsem
nehledě na to je všechno fajn a všichni mají síly až až
nehledě na nějaké zmatky našeho Papina scratchingu
dav jásá a tleská
dáme další píseň a zareagují oooh ooh
Akhenatone, myslíš, že jsou připraveni?
Yeah, myslím, že jo, udělej to, chlape
po mé pravici, jste připraveni na první vlnu?
YEAH!!
po mé levici, jste připraveni zabít se na zpívaném refrénu?
YEAH!!
žádný problém, to nás ještě zlepší
ah ah! rozjede se to, žádná dřina
zaručujeme vám pořádnej hukot na hodinu nebo na dvě
dnešní večer vás všechny podpálíme
tak co bude dnešní večer lidičky?
Tuhle noc vás hodíme do ohně
takoví jsme my, lidi z Marseille
tuhle noc vás hodíme do ohně
takoví jsme my, lidi z Marseille
tuhle noc vás hodíme do ohně
takoví jsme my, lidi z Marseille
Hoří, zavolejte hasiče
„CONTRAT DE CONSCIENCE“ (SMLOUVA O SVĚDOMÍ)
Já jsem tu a tam zavázán smlouvou o svědomí…
(Akhenaton)
Ať vstoupí faraón
na konci dvacátého století, kdo je tu nejlepší příklad, vzor?
pokrytecká masa lidí s trojrozměrnými maskami
nebo poignée, se slovy jako archeologická karyatida
celý svět se teďka stává zpátečnickým
co si myslí?... že jsou všichni revolucionáři mrtví?
Chill vyhladovělý po vítězství je zpátky
ačkoliv je většina kritiků rázně proti mně
mnoho lidí je už otrávenejch s rasismem v rapu a nadávkami na černé
ghetto je furt dokola připomínáno
ale ksakru, co se tam změnilo? Je to dramatické!
trojrozměrné tváře jsou zahrnuty do atmosféry měsíce dle novinářů
myslí si, že je lepší prostě mlčet o centrech měst
protože obchod Euromarché je v plamenech
je to hrůza, dávají mi na výběr můj vlastní život
tady je má odpověď: já jsem stále na stejné cestě
pitomečkové mě stále obtěžují
doufají, že budu rapovat o nesmyslu, aby mě mohli dusit
to nikdy! V mém slovníku nikdy není vzdát se
a nevadí mi, odkud jsem, počítá se to, kam mám namířeno
někdy je zaujímání postoje způsobem jak se můžeš zbavit souboje
tohle mojí hudbu odlišuje od prodejních kurev
chtějí, abych byl víc upřímnej? To je v klidu
řekni mi co si myslíš, teď je řada na tobě!
protože ty urážíš lidi, co strádají v chudobě
já píšu tahle slova, protože mám smlouvu o svědomí
já jsem zavázanej smlouvou o svědomí!
(Shurik´N)
Věci se mění, jenom lidi a to jejich myšlení ne(!)
u nich věci zůstávají stejné mezi včerejškem a dneškem
někdy se divím, za jakou cenu je tohle všechno
setkávání – demonstrace se následně promění na mini šarvátky
ale pak zjišťuju, že to všechno má cenu
když se mi vrací představy, tady to já chápu
šel jsem pomalu, ruce jsem měl v kapsách
žena přijíždějící z daleka, v pravé ruce drží tašku, v druhé kufr
protože jsem vychovanej, tak jí nechám projít
zjišťuji, že se mě s nepříjemným pocitem obává, když si v ruce přehazuje kufr
ta skutečnost mě dohání k šílenství
protože lidi jsou tak zlí
jako ti, co kritizují svoje (severoafrické) maghrebské sousedy
a zrovna si dělají rezervace na zájezd do Agadiru hned v červnu
(Agadir je letovisko na západě Maroka)
co zůstávají na plážích až do večera
smaží se v horku
doufají že chytnou okouzlující barvu pleti
ale dejte si pozor, spálíte se
po návratu do Francie budou vystavovat na odiv jakou mají snědou kůži
a ve volbách budou volit blbé fašisty
vznešený lord je vzhůru a zuří
kvůli těm idiotům, nevěřte tomu, že jim podám ruku
protože můj vztek je obrovský
musím to přiznat, já mám smlouvu o svědomí
já jsem zavázanej smlouvou o svědomí!
Ano pro nás existuje smlouva o svědomí!
(scratch Khéops)
(Akhenaton)
V Německu ve třicátých letech
náckové napochodovali a útočili jako gang
lidi je podpořili
poskytli cestu všemu násilí a povýšenosti
nikdo nic nenamítal, kde jsou vzpomínky
na milionech lidí se historie podepsala jizvami
ale já doufám, že chápete, že kdyby tohle bylo zítra
zabil bych tisíc lidí a zastřelil bych i sebe se zbraní v ruce
a ti co řvali „Za vlast! Za bezpečí!“
ti odsuzovali odpor a nikdy se nepřinutili bojovat
jak řekl Shurik´N, myslete na ty, kdo s nimi dnes soupeří
všichni v urnách, v hlavě nemají zhola nic
ti co si troufali s kuráží, těch si vážím
ti ostatní – ať je moje slova shodí rovnou do pekla
musíme si hlídat, aby se to nikdy nestalo ve Francii
píšu tahle slova, protože mám smlouvu o svědomí
Ano pro nás existuje smlouva o svědomí!
(Shurik´N)
Jedu rychlovlakem TGV
vagón číslo 11, první třída, všechny lístky jsem si štípnul
přicházím do vagónu, odkládám si zavazadla
průvodčí dělá složitého a čumí na mě
a žádá abych mu předložil jízdenky
usmívám se – a s klidem mu je dávám
povídám mu, že se vlak ještě vlastně vůbec nerozjel
říká mi: „vím, ale chtěl bych si vás zkontrolovat“
zkontrolovat co? P.D.! – co je tu k smíchu?
myslíte si, že někdo jako já nemůže cestovat první třídou?
možná máte pravdu, že neodpovídám jeho představě se svým profilem
ty máš právo na to, abys skončil na kolejích
chápete? Nic se nezměnilo
ale je to pravda, nemá význam vykecávat se tu s kreténem
bylo nás ve vagónu dvacet, ale že jsem byl černej, tak jsem neměl šanci
musel jsem to zdůraznit, měl jsem smlouvu o svědomí
Ano pro nás existuje smlouva o svědomí!
PHARAON REVIENS (Návrat faraóna)
Takový Khalife Al Mahoun, který nedávno dobyl Byzantskou říši
Nevyžaduji nic víc než staré knihy jako válečnou kořist
neboť mým dogmatem je vědět o tomto člověku, co nechal padnout
před destrukcí východní části naší historie
Třetí svět a jeho hmotnou bídu
Západ a jeho duchovní chudobu
vzájemné poznání, pro které existuje budoucnost
svatý, plný, nekonečný, faraóne vrať se tedy
Sním o tom mít tuto knihou otevřenou před mým zrakem
ve třech různých jazycích: latinsky, arabsky a hebrejsky
obsahuje konečné vědomosti a nekonečnou moudrost
zasvěcení egypťané a libanonští žáci Califa Al Hâkima
Amenophis IV je otcem i synem
věhlasný předek sekty z Batenis
můj Bůh nemá sochu, je to podstata, ne forma
bylo by domýšlivé dát mu podobu člověka
v našich genech jsou vepsány esence stvoření
božské vnuknutí je důvodem
poté přišel opak, pak přišel duch, pak přišel základ
potom přišlo slovo
to je pochodní monoteismu, podněcující
dvě esence pro zlo, pět HOUDARDS (?)
hranice, které se nemají překračovat, kde se leskne démon
neboť kdokoliv překročí hranice Boha je despotou
pase se na těch, kteří poslouchají Sadr el Islam a drží se
čistých principů bez zbloudilých výkladů
hanba těm, kteří říkají, že Korán napsal člověk
a nazval muslimy mohamedány
Nyní, pro neznalce, temní středověcí rytíři
věřící stále stejně silně, aniž by se informovali
že muslimové mají jiného Boha
křesťanský Arab ho také nazývá Alláhem, upřesňuje Vatikán
tito lidé se usmívají s uspokojením, kterému není rovno
z nedostatku jejich znalostí
„Ano, ale vidíte jak přísné je jejich písmo“
„ne ve sporu o náboženství …“ Sourat 2, verš 256
Korán respektuje také věřící jiného vyznání
dle židovské citace křesťané je zmiňují jako tvory hodné obdivu
v protikladu s rozvojem vědy
Západ se toho naučil spoustu během století
z Východu a je čas to říct
neboť náš strom je vězněm
historie bude začínat po boku svítání
a bude ukazovat cestu
vědět, co bude, pokud nebe zůstane krvavé
noci, faraón se vrací
Akhenaton:
PROMÉTHÉE (Prométheus)
Na počátku byla země, moře a nebe
zelenající se lesy a medové řeky
zlaté plody rostly na stromech
vinná réva se nenápadně pnula po mramorových sloupech
kde hnízdili ptáci všech druhů
ve věčném baletu to bylo představení
režírované od perfektního mistra
a k tomuto obrazu byl vychováván člověk, říká se
že jestliže byl Ráj plátnem stvořeného světa
člověk měl být zasazeným rubínem
možná ve své první hodině
když neměl strach z věcí, které umírají, štěstí bylo
sumou prostých věcí života
ve stavu nazývaném harmonie
člověku se dařilo, svět krásněl
v této epoše míru se král jmenoval Prométheus
Prométheus byl celistvý, protože mu nechybělo nic
chráněný Bohem a respektován svými lidmi, ale
jednou ho navštívila Eblis v jeho snech
a ptala se: je Bůh silnější než Ty?
nabídla mu skříňku, která uzavírala všechna neštěstí
a našeptávala mu nenávist a závist
Příští den byl prvním smutným dnem na Zemi
Prométheus zavraždil vlastního bratra
sebral jeho majetek a unesl jeho ženu
zotročil 12 kmenů
sestavil silnou armádu
vládl krutým a nespravedlivým způsobem
domnívající se, že je nesmrtelný, zavraždil
všechny své syny, kteří by mohli proti němu povstat
nechal postavit věž až do nebe, vyzbrojen lukem se vydal bojovat s Bohem
Mnoho dnešních lidí jsou následovníci Prométhea
zdědili jeho vizi
říkají tomu „detail“ a bez skrupulí navlékají
svým lidem pravou dobytčí kůži
další příklad, na který se historie dívá
je využívání slepých jednookými
život na Zemi je pohárem vody Javel
proč střílet šípy na nebe Babel?
všechna svá dramata, své akty pro poklad Rackhama
dští oheň na zemi Abraháma
toho ohně tolik, kolik přinese pouštní vítr
to je kerberus (3hlavý pes), který obsluhuje Prométhea v pekle
drahé je štěstí, neboť zbožná je cesta
tak k čemu je dobré být králem, když jste bohatý a smutný?
duše mizí daleko od Země
čas kvapí, paláce se bortí, proměňují se v prach
Prométheus včera, zítra, první bytost
vůdce smečky v království psů
království platí za pošetilost jeho činů
očekávaje v bolesti zmrtvýchvstání
JE NE SUIS PAS A PLAINDRE (Na nic si nestěžuji)
Byl deštivý den, kdy nikdo neměl na spěch,
venku ani noha, ani blbá hlava v okně
a já jsem byl velmi zaneprázdněn myšlenkami na „náš koncert“
na místo, na zvuk, na podmínky, na atmosféru
která panovala...ale chviličku před začátkem
ke mně přistoupila nějaká žena a řekla mi:
„tohle dítě umírá
a jeho velký sen je setkání s Vámi“
Jel v sanitce 400 km, aby nás viděl
aby si poslechnul náš repertoár...
Když k nám Steve přijel, jeho obličej byl tak bledý,
byl zrcadlo nemoci, prostoupený bolestí...
Koncert skončil, on byl tak spokojený,
že jeho oči zářily všemi barvami jara.
Pak jsem mu slíbil, že to příští rok zopakujeme
abych zabránil beznaději, aby ho neporazila...
Musel jsem odjet asi na tři týdny
a když jsem se vrátil, Pascal byl úplně jiný...
Řekl mi, víš, nejkrásnější srdce dotlouklo,
23. srpna večer Steve zhasnul
nemohl jsem ti nic říct, promiň,
ale po 21 dnech se pro tebe zrodila tahle slova
Já, který jsem si stěžoval na dovolenou,
na tohle, na tamto, na peníze vydělávané ve Francii,
na Chilla, že ztratil 200 míčů v Roissy
a Steve ztratil život, když mu bylo 17 a půl
Od toho dne nechávám svůj rozmar venku za dveřmi
a slíbil jsem si, že přestanu myslet na svůj osud
všechno co jsem kdy řekl, jsem nemusel nikdy říkat
lituji toho, neboť můj život do té doby nebyl nejhorší
Byly večery, kdy jsem byl tak hrozně nešťastný
že jsem naslouchal svým vrtochům...
Steve, jsem si jistý, že z místa kde jsi, mě můžeš vidět
a tyhle slova jsou navždy na tvou památku...
Nelituji ničeho, nelituji ničeho
Přišel k nám s nataženou rukou, ke mně
Myslel jsem, že chce nějakou almužnu
Na tuhle noc v Marrakechi jen tak nezapomenu
on chtěl jenom jednoho šneka
Vidíš posun našich snů, které jsme tam konečně dostali?
Štěstí pro něj, pro mě to neznamená nic
to jsou samozřejmé věci
byla půlnoc a on byl úplně sám, byly mu 4 roky
Rozmotal jsem uzel v lidských útrobách
ale on byl tak plný radosti, vlasy mu vlály
obrazy klidu se zatím vrátily do mého srdce
jako bych nechtěl nic zapomenout
Jako tohle dítě, které pláče
dostal výprask od táty, který je dost rozzuřený
Řemenem v ruce, tahá ho za vlasy
protože nechce dělat past s ostatními
Znovu jsem viděl tu ubohost,
smrt plave na plechových městech plných počmáraných barabizen
Slova, která jsem dal jedné květině
a která hlídal tenhle capart, hodina pro jeho srdce
Byl jsem uličník, dělával jsem hlouposti
a nesnášel jsem všechny dny, co nezapadly do mého plánu
vypečené hry, další chyba v mém pohádkovém zámku
a v podrážkách mých Kickers (kopaček) a tkaničkách mých Tobaccos
Měl jsem krizi, když všichni moji kamarádi odcházeli
důvěra mé matky mi nemůže dát všechno
dneska na to znovu myslím a trošku se to zlepšuje
ve srovnání s takovými dětmi, jsme narozeni v bavlnce
Nemohu nic změnit, nemohu pro to nic udělat
dny, kdy jsem na to kašlal, budu muset prostě zamlčet
Nelituji ničeho, nelituji ničeho
AKHENATON:
LE CALME COMME ESSENCE (Klidná duše jako parfém)
Hluk lidí mě někdy dokáže vytočit
tak budu pokračovat s touto skladbou, žádná práva nejsou vyloučena
pěkně živě ze své houpací sítě
když jsem byl kluk, měl jsem rád zvuky města
lidi proudící kolem, prskolety auta
ale teďka dávám přednost tichu
abych se našel, kdo jsem, tak nejvíce nádherné je meditovat úplně sám
a je to v těch výzvách, které mi donesou slova
jako tohle, co zazní diktované do mikrofonu
já nejsem zahořklý, to vůbec
nejsem ten, co chválí děti uklidněné nopronem
nebo ten, co ??
celý jeho život je jen nervák (havěť, obtížný hmyz), ale já dávám přednost tomu být motýl
vytvářím svá slova za pomoci péra
která volám, využívám svých pěti smyslů
nebo jen žiju v klidu jako parfém, podstata
Já rád krotím text po relaxaci
žiju jednoduše s klidem jako parfém, podstata
rád krotím text po relaxaci
žiju jednoduše s klidem jako parfém, podstata
rád krotím text po relaxaci
žiju jednoduše s klidem jako parfém, podstata
já rád krotím text po relaxaci
Jsem inspirován jen samotným tichem
může se svět absurdit stát světem sám o sobě?
jsem narozen nebo nejsem narozen?
toť otázka
teď jsem tady a mohu si vesele vybírat
jestli budu žít sladce nebo přežívat s bolestí
je to cesta, kterou musíme všichni podstoupit
ty si musíš jít hledat svou vlastní cestu
já jsem takzvaná celebrita, ale všechno, co chci
je být jenom jednoduše občanem ze Středomoří
někdy si dát zájezd na Korsiku, abych uviděl pár kamarádů
udělat si malý výlet do Neapole, abych pozdravil svou rodinu
zjednodušení zavládne v nakrájených porcích života, které jsem zobrazil
jako rolník z Agrigenta
v mé oranžérii (pěstování pomerančů) vyzdobím
ovoce země a pomstím se těm, co mi je bez dovolení schrupnou
pamatuji se na dny
kdy jsem trhal citrony na polích v Cefalù
odpouštět je snadné, když máš rozumnou paměť
protože člověk je kůň, důvody jsou sobecké takže sobí
zrušte prostor štěstí (to myslíte vážně?)
já chci mít život v klidu jako parfém, podstata
Já rád krotím text po relaxaci
žiju jednoduše s klidem jako parfém, podstata
rád krotím text po relaxaci
žiju jednoduše s klidem jako parfém, podstata
rád krotím text po relaxaci
žiju jednoduše s klidem jako parfém, podstata
já rád krotím text po relaxaci
Naučím své děti, že země je kulatá
naučím je, že barvy jsou pouhá iluze
naučím je, že válka je peklo
naučím je respektovat tradice
protože naši předkové jsou paměť, moudrost, synu
černého přistěhovalce se jim nehodí přiřadit do obydlí starých lidí
i když přísun peněz nemáš trvalý
musíš si říkat, že jsou v životě vrcholy a pády
většina mého života spočívala v pádech
pořád někdy nevím, co je přesně co, který je přesně který
radost a smutek splývají do další formy, pronikají do další
na cestě dva lidé pozorují sami sebe intenzívně skrze sklíčko okna
vyprovoďte mě daleko od stresujících se davů lidí
ochraňte mě před osamělostí, izolace mi připadala jako strašná muka
daleko od metra a od výparů kouře
šedivých baráků, rutiny a spěchajících do frmolu velkoměsta
technologie mi údajně měla sloužit
a né aby mě proměnila na pohodlného otroka
tradice nejsou vůbec špatná věc, přemýšlejte o nich
já chci mít život v klidu jako parfém, podstata
Já rád krotím text po relaxaci
žiju jednoduše s klidem jako parfém, podstata
rád krotím text po relaxaci
žiju jednoduše s klidem jako parfém, podstata
rád krotím text po relaxaci
žiju jednoduše s klidem jako parfém, podstata
já rád krotím text po relaxaci
OU SONT LES ROSES? (Kdepak jsou ty růže)
Zde je bílý pruh
to aby svítilo světlo, které je upřeným pohledem tvého oka
Zde je zelený pruh
to aby hodnostáři udělali všechno zase kvetoucí a zase se tu všechno zelenalo
Zde je červený pruh
to aby země byla úrodná a krev byla silná
Kdepak jsou ty růže, že nevidím žádné v zahradě?
Kdepak jsou ty růže, které jsem si vždy rád připíchnul na batoh?
Co je toho příčinou?
Jsem slepý já nebo osud?
Kdepak jsou ty růže? Kdepak jsou ty růže?
Na vrcholcích v zálivu Neapole rostl můj olivový strom
dominující nad vysokou modří v nejlepším rozkvětu mých latinských kořenů
řekli jsme, že na každém metru číhá nebezpečí za prádlem, které visí na oknech
ale dnes bouře odhaluje základní prvky
nádherný strom byl vytržen z kořenů, vzal mu je vítr
ponížil kořeny, oslabil je Mussolini
a utrpením opadalo ovoce příliš brzy
mému dědovi bylo 10 let, když nastoupil na malou loď
táta mu umřel v Brooklynu
co bys dělal ty na jeho místě
za osm let byly zavřené hranice
pořád mohl vidět sebe v ledu
začátky měl těžké s kritikami lidí
skleslé hlavy, vypadají jako cvičení psy
o té době mi říká, že nevděčná zem, kde
špinavý hábit obtahuje, co bylo špatné
se vztekem, se silou zbraní
díky vytrvalosti vybudovali svůj ráj v Provenci
jako tato próza vzkvétá v mojí duši
v zahradách vykvetly růže
Čas je těžko růže
Čas je těžko růže
Ty se necháš napálit, frajere, tam tě děti oloupí
usmíváš se, když vidíš hřebík v jejich palci
ti, co se vzpírají, to dostanou
na tvrdém betonu, jejich varlata v jejich ústech
rozumím těm, kdo utíkají před chudobou
že těmto lidem nechyběly dobré vlastnosti
směji se, když slyším ty typické zprávy
které mi děda napsal
ve francouzštině, jak vyzní foneticky
je to železná vůle, kterou obdivuji
je to růže, plátky hedvábí, vosku
rád jsem běhal, rozptyloval jsem se v parku
zabalený před ... ?
a bylo sladké mít siestu a lehnout si na kanape
ruce napuštěné vůní bazalek a grilované ryby
zatímco slunce silně prahlo na bílé zdi
do té doby než nadešla ta chvíle, jsme usínali
Itálie přivedla do světa 20 miliónů emigrantů
hodně jich plakalo, že jsou odpad, šupáci
přinejmenším tehdy kytky kvetly
a teď, kdepak jsou ty růže? Kdepak jsou ty růže?
Čas je těžko růže
Čas je těžko růže
Hledal jsem je všude, ale nemohu je najít
kampak zmizely?
uřízly jim kořeny ve svých bolestných prosbách
pohromy, ve kterých umírali po tuctech?
Dějiny se opakují v potupě doby
ti, kteří pronásledují, jsou dávní pronásledovaní,
to mi připomíná špinavou povahu Italů, kteří vše zapomněli
Je možné milovat zemi, do níž jsme emigrovali,
ale CNI nezmění tvůj původ, jedině těm,
kteří měli čím podplatit matrikář,
aby změnili poslední písmeno jejich příjmení.
Připusťme, že jsme se špatně narodili,
abychom pochopili, proč nežijeme v jistotě
Kdo kradl, napadal, stopoval,
kdo prodával drogy, kdo ubližoval? Odpovězte.
Tato přetvářka bude zapsána do budoucího osudu vašich synů,
budete pobudy, kteří skončí na policii.
Přesný sociální příklad?
Důkaz, že osobnost není čistá
změna dekoru v severní Itálii,
Lombardská liga je stále silnější
Využívá těch, kteří říkají ano,
volají, aby děti měli volební právo
protože přicházejí z Jihu, odmítají jim vstup do škol.
Každá chybná slabika z nás dělá viníky
a nám říkají špinaví Arabové
Tak mi řekni, jakpak bijí rasisté?
a v zemi je ještě schizma?
tak proto se chováš tak uboze
a tvé ano pro tvé plány je žalostné
neboť oheň je nepřítel království vegetace
růže je květina, nikdy nebude zvíře
naše kultura je středozemní
a připomínám kreténům, že maghrebská kultura je také středozemní
já nevidím důvod, proč se naparovat,
a nás řadit mezi barevné.
Sedni si k mému stolu, předveď svou kulturu
ukliď zahradu a vynes odpadky
Tvé děti už nikdy nebudou moci říci stejné věci.
Kdepak jsou ty růže? Kdepak jsou ty růže?
...v italském dialogu si chlap stěžuje na Araby a říká jim, že by všichni měli odejít, že je to právo Bossiho (Bossi je předsedou strany Liga Severu) a na to mu žena připomíná, že není zase tak dlouho, kdy Italové byli cizinci, kteří hledali práci v cizině a byli diskriminováni tak jako teď diskriminuje cizince strana separatistů Liga Severu v Itálii...
LE REPOS C´EST LA SANTÉ (Odpočinek je zdravej)
Malek přijíždí na mopedu
OK, tak vyrazíme
„Wari otevři okno, prosím tě!“
je tu vedro, vzadu se dusíme
„Franto, přestaň užírat,
můžeš se chechtat, ale v poledne
budeme jíst na pláži sendviče a chipsy,
a ty budeš jíst mořské řasy“
Auto odjíždí brzy ráno
a za hodinu zastaví ve stínu borovic
není nic příjemnějšího než pohled na písek
vůni moře, přátelské lidi
no né, rádio puštěné na plné pecky
které vysílá celý svět do okruhu 20 metrů
kromě dvou, tří, patnáctiletých holek, které po nás hází očko
mmmh, vytáhnu franky a ukážu hned prstem na barák naproti,
a říkám jim: „kočky, jděte mi koupit zmrzlinu!“
dají mi kornout, děkuju jim
a radím jim, aby si zase šly hrát zpátky s Barbie na břehu
kde je teplé koupání
a modř moře splývá se žlutí
a proto tolik miluji procházet se, vy také?
s miláčkem v podpaží
pod tamaryšky, na nohou žabky
odpočívat je zdravé, no jasně!
Slunce praží, až to dusí
mám dojem, že mám šaty z azbestu
začíná se to tu plnit lidmi
pláž se zaplňuje odvážnými plavkami
mnou a pěkných holek
to je útěk do bufáče, pro kolu, gin
předtím, než uhasí žízeň, Defi běží, já za ním
hledám bráchu, abych mu řekl, ať jde taky
ale ten spáč není k probuzení
a všude pohyb, vytahujeme lahvičku oleje
a mažeme se z obou stran
Malek, ležící v písku, je na lovu kořisti
na kterou se vrhne v pravý okamžik
má tu široký výběr žen, věřte mi
tady na Jihu je ženských fůra
koukáme do všech stran
večer se jde spát s namoženým krkem
Tarzan prošel přede mnou s vyleštěným tělem
vypíná svůj hrudník, pochopitelně
a hned vedle se vybalují maloměšťáčci s celou svojí parádou
čepičku, sklenici, síťkovaný nátělník, sandály
špunt si skočil do vody a postříkal Tjoje
a ten, aniž by to dělal naschvál, ho topí
slunce dál pluje, asi se zachumlám do klubka
odpočívat je zdravé, ó ano!
WAKE UP (Probuď se)
Teď je ta správná chvíle, abych ukázal svou sílu
tak mě nechej zářit, kvetu jako květina
pro ty, kdo si moc fandí
pamatujte si, že vědomost kraluje nejvíce
žil jsem rychle, věděl jsem, že bys to nevydržel
tak jsem se změnil a ukončil jsem pouto s minulostí
viděl jsem věci jasně: život je noční můra
vyděláváš peníze rok a potom jdeš odsud pryč
je to děsivé, ve škole jsi tak exceloval
život na ulici a drogy tě potopily do zapomnění
měl bys pochopit jednou pro vždy
je opravdu náročné pro tebe svádět holky?
Ne, ty bys chtěl, aby ti sloužily
ona není chamtivá, nemysli si, že si zaslouží
facku: ona je šipka, ty jsi terč
nechápeš, že miluje tvojí peněženku?
tak pohleď na svět bratra, který odmítá jíst vepřové
jen v pozitivním smyslu a moje mysl je dílem Boha
já vybuchuju v proudu melodie
otevři oči, bojuj proti tragédii, bratře, probuď se
Probuď se
Probuď se
Bůh, Alláh nikdy neříkal: zabíjej pro nás
tak proč máme všude slzy, výkřiky, mrtvoly
náboženství chtějí apoštoly míru
ale kolik dětí bylo zabito jejich jménem?
Kolik malých tělíček bylo pověšeno?
na kříži, který si nikdy nenosily
z chyby člověka, který si myslel, že byl božská bytost
který byl podobný svým synům a křičel na ně: zabíjejte
není nutné říkat, kdo jim dal zbraně
životy tisíce lidí mají menší cenu než jeho vlastní zájmy
toto je víra, využívaná a zneužívaná
aby vydělávala peníze, zatímco lidi živoří
tak se obrací v hrobce, Sv.Vincent de Paul
když vidí, že se kostel stal monopolem
v hlavní roli právě teď se tak děje
brzy přibude hostie v peněžence
světe, probuď se, prohlédni víru
a pochop, že tě zneužívají
musíš se přestat dívat na nebe
a podívat se konečně realitě do tváře
je odporné, že ve jménu náboženství je prolito tolik krve
dělá ze sebe Boha, zatímco vybírá na zbraně
musíš být zamíchán jako šejkr
abys pochopil, že na tento problém existuje jen jedno řešení:
Probuď se
Probuď se
Probouzíš se do světa kombinací
kde je budoucnost dalších generací?
Chodíš do školy, abys měl dobré vzdělání
pracuješ, aby ses uživil a žiješ, abys bojoval za svůj národ
já s mojí partou, my jsme odmítali pochopit
a uznat, že jsme vyčerpáni jako „pitty pack“
asijský samopal Akhenaton je možná drsný
ale je lepším příkladem
nežli jiný ustrašený básník
který zůstává zelený jako ping-pongový stůl
spíše než politik, já učím odhalení pravdy
všechny typy nesouhlasu jsou slabý manifest
někdo řekne, že mám v mozku encyklopedii
asi je to tím, že nelžu jako média
já přetrhnu zlost ďábla na kousky
kompletní věda v tomto odstavci
islámské učení IAM, duše Islámu
poslouchej, nepřijdeš k žádnému neštěstí
mimochodem, my zůstáváme na světle
zatímco ďábel je uvržen do stínu na tmavém hřbetu měsíce
A.K.H.E.N.A.T.O.N. je profesionál
a promýšlí bojový plán bez konce
toto je jazyk pravdy, žádné podvody, žádné výmysly
probuď se a postav se, bojuj za svá práva, bratře
Probuď se
Probuď se
LE COSMOS (Vesmír)
Šílenství z prostoru?
Strach z absolutní tmy? z absolutního ticha?
z absolutna Vesmíru bez začátku a konce?
Ne, ne
(Akhenaton)
Sedíce na vrcholu kulaté Země
Ráj byl stvořen: náhle se otočil
na hvězdy a jejich světlo,
miliony možných životů kolem Země
říkají, že věří, že Země je kulatá.
Ti, kteří mluví o sférách, patrně ztratili hlavu.
A během toho všeho dali vzniknout nerozumnosti, ješitnosti, lidské pošetilosti.
Ale všichni vědí, že ve Vesmíru se nic neztratí, ani hmota
Demokrita či Mendělejeva, 2000 let
Zařazení: periodická tabulka prvků
molekuly, atomové struktury
předkládají organickou a neorganickou hmotu
Život vzniká z něčeho úplně malinkatého
a člověk si je vědom až dnes
že to, co je v jeho těle se podivně podobá
solárnímu systému a zářícím hvězdám.
Mráz mi běží po zádech, když se dívám na Uran
a podrobuji se, vězeň sedmičky, plný Kosmu
v Kosmu
(Shurik'N)
Chang-Ti, symbol půlnočních oblastí
vzešlý z filozofie, jež zůstává v kronikách
už velmi dlouho, ty víš.
Po staletí hovoří s tím, kdo je na nebi.
Pravda není nikde jinde než ve vlastním nitru
Ale člověk zničil svoji pravou identitu
Řídí se materialistickými zákony,
rozkládaje Vesmír jako prizma
se světlem, jehož se odmítá dotknout,
neboť je jasné, že zkusit něco lze jen tehdy, když člověk chce
probudit svou duchovnost,
hledající v sobě samém a procitnout.
Vesmír trpí ztrátou pořádku
zapomnělo se, že naše role je důležitá
Jak mluvit o harmonii se vší energií
máš-li zmatek sám v sobě?
Ať se krčíme pod křídlem soucítění
nebo všelásky náboženské.
Jsme rozumní, trváme na symbióze,
ve skutečnosti zrazujeme Vesmír
ve Vesmíru
(Akhenaton)
Každý má místo ve Vesmíru
a prázdno je jako velké zrcadlo
výloha, v níž ticho, výstava
nejkrásnějších výtvorů.
Šperky vystavené v kazetě,
zlatník je pečlivý, vše je jasné a čisté:
výška, šířka, délka, poloha
všech forem se projevuje ve třech dimenzích. Pozor!
Čas, nádherný vládce měr,
jež tvoří minulost, přítomnost i budoucnost
A já spojuji své ruce, nechám klouzat slova z úst
zvyšuji procenta aktivit svého mozku.
Vše má dvě strany, ale je vyvážené:
teplo, zima, sucho i vlhko,
dobro, zlo, den, noc, jin a jang
se objímají jako bratři, a v okamžiku Velkého třesku
člověk nemá nohy na zemi, ale v prdeli
a čeká netrpělivý, že ho jeho hloupost zmátne.
Věří v sebe a jeho hemisférické představy
ve 360 stupních a za panoramatickým horizontem
nebezpečí číhá vzadu jako Thanatos (řecký bůh smrti, zosobněná smrt)
neboť se nestaral o své blízké: Kosmos
(Shurik'N)
Jedna hvězda zhasíná, druhá ji nahradí.
tak je to se vším, je to nevyhnutelné
život, smrt, světlo, tma, všechny protiklady
někdy si vybíráme, někdy nám nezbývá, než se podrobit.
Ale protože jsme prostředníky mezi Nebem a Zemí
podléhající jednomu a závisející na tom druhém
naším úkolem je udržet spojení,
nesplněná mise kterou žijeme
jen někteří z nás dostali zprávu
a my je nazýváme moudří.
Snad jednou, v době, která přijde
pochopíme zprávu – jen abychom ji dostali.
a jiní se vydají na cestu ZÁZRAKU
neboť každý beobab byl nejdříve malým semínkem
v okamžiku opouštím to, co považujete za utopii
v pozici lotus vyprázdním svou mysl
dosahuji hypnózy, ztrácím vjemy
nechávám vlny, aby mne obalily jako kokon
moje duše se probouzí, energie se obnovuje,
soupeřím s Thanosem, jsem Kosmos
v Kosmu
Ó Armakis,
Ty, který jsi se zrodil mezi nezničitelnými hvězdami
ty nezmizíš nikdy!
v Kosmu
LA MORT N´EST PAS UNE FIN (SMRT NEZNAMENÁ FINIŠ)
Samuraj napsal v knize
že nejdříve se musíš naučit zemřít
abys byl schopen žít lepší život
akceptovat smrt není lehké
ale zůstat žít po smrti někoho jiného
to je ještě složitější
ale zastavení mozkových funkcí se nevyrovná nic
chemie vůně unikající ze zkumavky
jako hvězdný let nevědomky udělán bez konce
za nebeskou klenbu návrat k ? à la case départ tôt ou tard
půjčili jsme si tuto dlouhou trasu co vede tudy a tudy
možná k místu, kde budeme žít v pokoji
jednou… a kdo je teď mrtvej a kdo žije, ti, co odešli,
nebo ti, co pořád zůstávají na tomhle světě dnešní den
pro každého člověka, co jde spát, se probouzí dítě
jako prázdný kufr, který se naplní tisícem přání
dospívá, uvidí umírat lidi a oni mu řeknou, víš, že jsou šťastnější
tam, kde jsou právě teď…
je těžké pochopit, když jsi někoho miloval, vidět, že odešel
ale oni úplně neodešli – jen změnili krajinu a čistota jim ozařuje tvář
jen se podívej blíž – a pochopíš
že smrt není konec, jenom začátek
Smrt není konec, jenom začátek
smrt není konec, jenom začátek
smrt neznamená konec
Smrt není konec, jenom začátek
pořád jí vidíme jako trápení
a jen obyčejná zmínka o smrti rozdělí roj včel z mého uvažování
Chill se bojí smrti * Abd-El-Hâkem né * a jako dnes vidím,
že duše opouští mé tělo
bylo to pološero blouznivých představ mojí esence
v samotném slunci mraky z nich, zjistil jsem,
že na nás těžce dopadá to, jak je smrt smutná
jen pro ty, co to vydrží jak to jen mohu říct Chillovi, který si myslí, že život tady je ráj
tohle on tvrdí, tak jaképak peklo, hm, já nevím nic
já chci sloužit Bohu a vidět, že dobrota vládne lidským srdcím
strach – rozkládá smrt z nemoci a horor; sebevražda a vražda
jsou tragické následky fyzických činů,
logické, protože pocházejí z ďáblovy inspirace
proto já věnuju epizodu ďáblu, ale nedám mu místo
v domě, kde slouží sluhové moudrému Abd-El-Hâkem,
já celý život budu čekat na tvé znamení
abych potvrdil, co říkám, a udělal ze sebe hodnotného člena tvojí party
toho, kdo dostává tvé přikázání
smrt není konec, jenom začátek
Smrt není konec, jenom začátek
smrt není konec, jenom začátek
smrt neznamená konec
Smrt mě děsí míň než utrpení
všichni musíme jednou odejít
doufám, že mi bude umožněno zemřít ve spánku
a že to bude na věky, tak budu mít čas objevit svět
ve kterém nic nebude stejné, ale na chvíli
já teď zevluju po Zemi aniž bych věděl, kam jdu, jako zombie
čekám na chvíli, kdy dokončím své poslání
a odeberu se do vesmírných světů – nebude to jen fyzickej stav
biologického zadržení (uvěznění),
ale má duše bude existovat dál na neznámých místech
protože smrt není konec, jenom začátek
Změním se v prach, je mi to jedno, Akhenaton cestoval celá staletí
díky metempsychóze je můj cíl pořád stejný
zanechat výsledek v dějinách se svojí pílí a prací
veliké vítězství nad fyzickým zánikem
co mi mohou udělat? Jako logo
nebo jen obálku nebo peníze na fotku
je to sen vědomí ne vdechnutí myšlenky mého ducha
zavřel jsem knihu, která mě vedla v životě
život je lekce, vášeň, tlukot srdce z našich činů
božská mozaika, můžeme všichni nalézt cestu k moudrosti?
žijeme, odcházíme bez stresu, myslíme na smrt jako na konec osady
je to egoistické jako ztráta dobrých přátel
a ti, co žijí déle než my, kvůli nám roní slzy
ale smrt není konec, jenom začátek
Smrt není konec, jenom začátek
smrt není konec, jenom začátek
smrt neznamená konec
INTERVIEW
– Pokud je to interview, které chcete, mohu Vám ho dát
– počkejte, zapnu si magneťák
– tak tady je to, všichni předně děkují IAM za to, že mě pozvali místo Vás,
abych dostal toto malé interview, které je pro pěkně malý alternativní fanzin, Sympa-top
– yeah, yeah, chtěli byste nalít trochu čaje, yeah?
– děkuji (nemáte zač)
– yeah, ok, tak otázka, kterou si položím, co byste nade všecko rádi udělali ...co je to?
(Akhenaton)
Ráno, když prší, nebo silně fouká vítr
je nízká teplota, venku mrzne
jsem zachumlaný, rozběhnu se, skočím na zadní sedadlo auta
a déšť se mění na sníh
přitopím si, pozor, 800 km před dosažením cíle cesty
zvuk motoru, kapky vody na předním skle
tělo ovládla ostrá malátnost
(Shurik'N)
Já jsem někdo, komu se nestane,
aby byl doma zavřený celý den
cítím se jen dobře s walkmanem na uších
vykračuju si po betonu v pohodlných teniskách
mám namířeno na sever až k ulici Saint Fe
koukám se na lidi, kámoše zabrané do hovoru
toulám se bez konkrétního cíle, nemám žádný plán, kterého se budu držet
hudba v ulicích přesně pro radost z procházky
– Bizarní otázka, ale kdo říká, že se tady nehodí? Jakou máte rádi barvu?
(Akhenaton)
Zelenou, protože je znakem naděje
uspěte Vaše vojáky, trochu míru tento večer
Země, úrodná, protože je matka
otevírá tyto vnitřnosti, objímá železo
rostliny, stromy obživuje poté, co jsou zasazena semínka
fotosyntéza čistí vzduch, jaké štěstí
vyvíjet se uprostřed slunečních paprsků
v zahradě Jade
(Shurik'n)
Já mám rád černou, barvu beznaděje
která přesto oslavuje nový život
barva pleti, která zůstává symbolem
zarputilého boje za lidská práva
drží se mé existence jako můj stín
zahalený polovinou světa
který každý den umírá, pro lepší začátek
černá, můj bratře, je barva všech lidí
– Ano, přesně tohle jsem chtěl slyšet
Často mluvíte o Egyptu, o Číně
Vrchnost ve své době měla znaky
Tak jaký znak máš ty?
(Shurik'n)
Drak spí ve snu, který je jeho pelíškem
nebeská a boží síla, která nikdy neumírá
chrlí pravěké vody nebo vejce (jádro) Země
hodina stvořitele, kterého všichni uctívají
žije v nás všech a utváří naše duše
strážci pokladů, nedovolí vstoupit těm, kdož nejsou z Nebes
Konfucius draka srovnával s moudrým Lao-C´em
já chci být moudrý muž a mluvit k oblakům
(Akhenaton)
Začněme s antickou amforou
bohatstvím vědění
dolévám ji
tento éterický olej pochází z této země
z kolébky humanity Středozemí
hlídané králem Nilu
vznešená kůže z krokodýla
oblékám se do ní před každým Nanebevzetím
Akhenaton, to je moje jméno
– A pověz mi, kdyby sis mohl vybrat, kde by jsi chtěl žít?
(Akhenaton)
Já bych bydlel v kouzelném apartmánu
v posledním patře, kde jsou bílé zdi
místo dveří mezi pokoji jenom klenby
v orientálním provedení, vůně, která tě fascinuje
spoustu sluníčka za okny
bylo by fajn žít mezi rostlinami, kůží a mědí
večer být na čerstvém vzduchu na balkóně
abych se mohl kochat pohledem na moře přímo proti sobě
(Shurik'n)
Já se vidím, jak bydlím v podkroví, je jedno v jakém patře
musí jen být prostorné, protože nechci žít v kleci
sousedy bych mohl mít mladé stejně jako jsem já
nikoho by nerušila hudba o půlnoci
byly by tu japonské plenty rozdělující pokoje
bylo by jich 6 nebo sedm
pro dokreslení vytříbenosti asijskou dekorací
ale přísahám, že je to sen, ale ne utopie
Yeah, 6 nebo 7, kolik by sis vybral?
Sedm,
Dobře, sedm, sakra to by bylo skvělé
A na závěr, co vidíš ve své budoucnosti?
(Shurik'n)
Já si myslím, že nikdo nemůže doopravdy říci,
kde bude, čím bude, co udělá, co bude v budoucnu
já chci dělat, co mě baví, až do dne, kdy umřu
někteří tohle dokázali, tak proč ne já?
pro ostatní, dívejte se, co se stane
a nezdá se, že to někomu vadí
budoucnost má pro nás v zásobě jistě něco blbého
doufám, že já do té doby umřu
(Akhenaton)
Budoucnost, nevím, všechno vypadá tak mlhavě
já nechci být ani optimista ani pesimista
ale upřímně, už asi dva roky se štěpí svět
víra se rozpadá, peníze jdou na válku
odvěká nebezpečí zrychlující planety
nerozumím tomu, z čeho to vzniká
mír pro mé bratry a ty, které mám rád
LE DRAGON SOMMEILLE (Drak spí)
Draka, já uvidím draka, ale ty mi nevěříš!
(hláška z dětského filmu Walta Disneye „Peter et Elliot le dragon“)
drak... drak...
drak... drak...
drak... drak...
(SHURIK'N CHANG-TI)
Drak, na obzoru je drak
posílá ohavné vlny ze svého souhvězdí
symbol zla a ďábelských úmyslů
ztělesňuje stín a jeho vládce
temná stránka rozpolcenosti
tento zvuk vypovídá jen ticho, nic víc
šíří svoji sílu zla
vyživuje bez přestání víru fanatiků
osedlaný mystickými rytíři apokalypsy
krutý strážce perly čistoty a nevinnosti
ze zahrady 6 nebezpečí nemravnosti
jeho dvoubarevná krev, rozeznání protikladů
odráží také nesoulad mezi Vesmírem a Zemí
a současně je zvířetem na moři i na Zemi
přesto není o nic méně často v „suterénu" podzemí a na nebi
má za svůj byt celou Galaxii
a za terén na hraní Sluneční soustavu
žluč hada svinutého ve stínu jej probudí
neboť drak spí ve snu, který je jeho pelíškem
Drak, drak
(AKHENATON)
Drak, drak, podstata mého žargonu
plave v mojí duši jako losos v jezeru
spí, zlatá severní polovina se najednou vynořuje
aby putoval na jihovýchod do Zlatých hor
o půlnoci mu měsíc otevírá oči
mimo své tělo v chlupech z modrého hedvábí
dívá se na nebe, roztahuje křídla
navštěvuje království, které je opravdové
krajina ubíhá kolem, někdy se zastaví
aby pohlížel na svět z vrcholků hor Libanonu
Existuje? Plaz žije ve vzduchu
kde žije záhada pro materialistické duše
potom obnoví svůj křišťál
na konci paradoxního spánku
vše je dokázáno, boje, které bojoval
v noci, ve které statečně zvítězil
před umíráním neexistuje úsměv
pro zvíře, které se nikde neschová
protože drak spí ve snu, který je jeho pelíškem
Drak, drak
(SHURIK'N CHANG-TI)
Drak, drak, na rytině, na erbu
z negativní osobnosti, sklenice
pohybuje se rychleji než boží světlo
hasí nejdříve všechny ohně pekla
vyzbrojený s tesáky touhy a drápy nenávisti
obrněný egoismem a nezdravými myšlenkami
buduje si hnízdo na zemi věků a přetváří naše sny
do noční můry, uskutečňované na křídlech lží
s hordami nám předvádí vítěze
hrdina Lucifera křičí, burácí, dýchá
z ješitnosti a namyšlenosti
on, který peláší po oblacích a nemá dobré úmysly
pojídá duše a koupe se v krvavé lázni
a nikdy nepoznal hlad, dokud nezačal
je to on, kvůli kterému platíme tak často za zločiny
ale nerozdává žádné dárky chytrým lidem
pohádková bestie a kouzlo sentimentu
ve skutečnosti je na tomhle závislý
protože drak spí ve snu, který je jeho pelíškem
Drak, drak...
(AKHENATON)
Drak, drak, na rytině, na erbu
z pozitivní osobnosti, sklenice
výtažek výtažků, nektar nektarů
vůně vůní, ve světě hektarů a hektarů
z mozkové domény
živené na druhu obrovského objevu
někdy si přeje jen, aby mohl procitnout
v duchu probuzení jeho bytosti
totožnost, nechápavost, museli byste příliš dlouho citovat
jen jestli draka udusí věčnost
prázdná bedna je pouze prostředkem na kemp
bytí je obálka uvnitř prázdná
váza bez květiny, hodinky bez času
bolest bez slz, člověk bez srdce
a já se modlím, aby ho mohl odklidit zahradník do temnoty
duchové bez draků jsou smutně oslavovány
aby domov nemusel být nikdy opuštěn
já ovládám svou mystiku
protože drak spí ve snu, který je jeho pelíškem
1 PEU TROP COURT (Trochu příliš krátké)
Bratr původem od moře
Shurik'N
probouzí pocity z Noumene
vibrace vyprovokované fenoménem
kouzelným, poetickým, tělesným dotekem,
Lingvistické pohlazení, tón mé hudby
závan mělčiny na jemné pleti
se zaráží o má záda
tiše tančí, touha noci
Melodické vzdechy, nasycená blaženost
hladké, sami ve tmě, chtějí, abychom je vyzkoušeli
oči přivřené, rty pootevřené
světlo luny oknem pokoje
nás nechává hádat čisté formy jako ambra
úsvit přichází, ještě jeden den přijde
do pokoje, v němž zůstanou jen vzpomínky
...trochu příliš krátké
Anděl spánku, vesmírný Chang-Ti
pobídne sáně do sedmého nebe
zve na cestu, bez lží, bez přetvářky
skočte dovnitř, mám jeden lístek zdarma
a jestli pochybujete,
já hraju a zabydluju se mezi peklem a rájem a vámi
vždy, když nastane tento okamžik,
slyším stejnou hudbu a stejný refrén.
(ženský hlas)
Já jsem melodie, ne parodie,
a noty života vyvolávají vaše myšlenky
den po dni, mé sametové doteky
probouzí vaše smysly tisícem cest lásky
Pročpak si myslíte, že B-Love je taková, jaká je?
Je pravda, mohu přinést
spoustu sentimentu, ale čekám toho tolik
muži milují vždy příliš krátce
(mužské hlasy)
Krátce? Slyšel jsem dobře?
Trávím všechen čas posloucháním té melodie
Která tryská ze srdce, je upřímná,
aby ženy už nemilovaly tak krátce
...trochu příliš krátce
Ach, nejsem něžný, mé jméno je Chill
a jsem dealer, to jsou mé soukromé služby dívkám
elegantní zprostředkovatel přivolávám závrať,
jež tě odnese do oblak nebo tě nechá ponořit se do vody
přemýšlivý, ospalý, sobecký nebo plný elánu
vzdechy se vznášejí ve větru
sílí zvuk, který vychází a pocity
chvění tě pomalu pohlcují
ničím nerozbiji
zvláštní stav, do něhož jsem tě ponořil
Slibuji ti cestu
až do středu souhvězdí Skopce
přetvořím tvoji duši pod hvězdnou oblohou
a vezmu tě po Mléčné dráze
v rytmu jisté písničky den po dni
(ženský hlas)
Můžeš mě ujistit, že to nebude příliš krátké?
(mužský hlas)
Ne, protože já poručím nebi
a slunci, aby námi nechali jednu noc navíc
nezůstanu hluchým ke tvým prosbám
a ty pochopíš, že to není příliš krátké
trochu příliš krátké
7
(Co teď uslyšíte, jste ještě nikdy neslyšeli)
Tohle je moje teorie na číslici 7
svaté číslo, dokonalý součet
byla symbolem věčného života ve starém Egyptě
vzpomeň si na 7 dní stvoření světa
ve skutečnosti je to sféra úplných cyklů
totální pohyb, dynamická dokonalost
7 dní v týdnu? To vysvětlím:
7 krát 24 hodin je týdenní perioda
potom přijde změna
už tomu rozumíš, že všechno na tomhle světě je 7?
sloučení světla, které nic nemůže zastavit
je to vrcholící bod všeho, maximum
pořád jej můžeš objevit na lidském těle, vyzařuje
se všemi svými světly:
1, 2 pro nohy, 3, 4 pro paže
5 pro trup, 6 pro pohlavní orgán
a co se týče hlavy, to je číslo 7
7
Smysly, vycházející ze sedmi otvorů mojí tváře,
píšou novou stránku
poslouchej dobře učení předků
kteří řekli, že Bůh stvořil 7 nebeských sfér
7 moří, 7 kontinentů, 7 planet znázorněných
v sedmi plátcích květů růže
ale nepokoušej se láteřit pod velkým rizikem
klíče k Apokalypse
protože podívej se, dříve než byl založen Řím, napočítali
7 vrcholků okolo potomci Eneášů
neslyšel jsi o tom, jak pozorovali a rozjímali
o 7 divech světa
tak tedy, sekta nebo nikoliv sekta, nás nazve jak chceš
moje oči jsou tři a nikoli v počtu dvou
aby zpozorovaly 7 barev duhy
pochválena buď věčnost
v duchovních cestách světa kolem nás
kružnice Mekky jsou tvořeny ze sedmi kruhů
dokonce i v tomto úderném rytmu napočítáme 7 taktů
plán sestrojen základními body, oddělenými
od nebeského článku, dobře popisuje skutečnost,
že 6 vzdálených bodů a jeden uprostřed
jsou vznešeným dílem Boha
celistvost vesmíru v pohybu, číslo 7
7
Může být tvůj nejlepší kamarád
tvůj nepřítel, jestli se vůči ní rouháš
je připomenuta 77x v Bibli
a počet rozvětvených svícnů na lustru Židů
7 výroků Fatiah
7 oblouků, které udělá Hadži (muslim) kolem Káby (posvátného kamenu a svatyně v Mekce)
zdůrazňují, vyslovují pečlivě v posvátných textech
její všudypřítomnost, která je klíčem k boží všemohoucnosti
například 7 zvířat každého druhu bylo uchráněno před potopou Světa
7 knězů nesoucích 7 trumpet v sedmý den obléhání města
sedmkrát obešli město, nahlas vytrubující
tak bylo dobito Jericho
s propiskou v mojí pravé ruce jsem napsal těchto pár slov
pro číslici 7, arabská jednička u mikrofonu
daleko ode mě (3,5 ??) umírá démon
tváří tvář hloubce vyprávění
a nezapomeň, že opatrovník času se dívá
počet skrytých významů Koránu
6 směrů prostoru má kulminační bod
souhrn dimenzí a času, číslo 7
7
TAM TAM DE L´AFRIQUE (Tamtam Afriky)
Jednoho rána přišli po desítkách, po stovkách
na monstrech ze dřeva s řetězovými vnitřnostmi
bez pozdravu nebo otázek, ani se nepředstavili, co jsou zač
usadili se a stali se pány
pak se přeměnili na opravdové bestie
a ponižovali černochy do hloubi jejich duše
děti bili, starce zahubili, mrzačili
ženy pošpinili, urazili a zneuctili
bezmocní, spoutaní muži trpěli
bolestivé naříkání svého lidu
ale každý z nich pochyboval
že odpluje na cestu, ze které se už nevrátí
že skončí v nějakém přístavu, kde bude prodán
už oplakávali svou ztracenou zemi
jednalo se s nimi jako s podřadnými kvůli jiné pleti
každý nový den oznamoval neštěstí
dole v docích, kam byli namačkáni
v mysli jim běžely obrazy
slzy se slanou příchutí, slzy plné krve
v mysli jim odeznívaly dlouho
části jejich bytosti, které jim byly odejmuty
ale nikdy nezabili naději, která je živila
že jednoho dne najdou ty báječné břehy
odkud jsou slyšet navždy tamtamy Afriky
tamtamy Afriky
tamtamy Afriky
Vysoko na pódiu, seřazeni jako dobytek
házeni zprava doleva jako hromádky slámy
vštěpovali jim do paměti, že jejich barva je zločin
všechno jim ukradli až po jejich nejintimnější tajemství
vyloupili jejich kulturu, pálili jejich kořeny
z Jižní Afriky až po břehy Nilu
a teď spílají svým uzurpátorům
těm, kteří mají balvan žuly místo srdce
co se smáli nářkům a zasévali teror
uvnitř světa, který měl hlad, zimu a strach
kde se snilo, že běhají po mírumilovných pláních
kde poskakovaly sem a tam nádherné gazely
ach, jak krásná byla zem, kterou milovali
kde rostlo na dosah ruky krásné čerstvé ovoce
které se nabízelo rukám pozlaceným sluncem
to, které zaplavovalo zemi svými jiskrami
a při zavření očí, při každé utržené ráně
čísi hlas jim napovídal, že není nic ztraceno
takže zase viděli ty idylické krajiny
kde stále duněly tamtamy Afriky
tamtamy Afriky
tamtamy Afriky
Jazzy, připomeň jim, můj bratře
aby si uchovali částečku svého srdce
a že krev, která byla prolitá
byla jenom proto, aby mohli existovat
děti, které se rodily, měli narýsovaný osud
budou pracovat na polích až do posledního dne
pro ně neplatí žádné „4 hodiny“ práce, ještě méně odpočinku
každodenními společníky se jim staly vedro a bič
na jejich cestě je mlátili jako kdyby zlobily
tehdy byl černý muž a lidská bytost
ustanovená jako vyšší na základě své bílé barvy
zapomínající jednoduše své dřívější neštěstí
ukájela svůj dominantní instinkt
zahrnovala se nářkem, křiky, smutným povykem
který pronásledoval v lesích dlouho poté
duch těch, kteří skončili jako otroci
z generace na generaci, zločiny a destrukce
černý lid musel vytrpět ty nejhorší ohavnosti
a tempo osvobozuje moji představivost
připomíná mi, že moje hudba se zrodila na bavlněném poli
ale ne, nejsem rasistou se svými názory
ne, to není kritika, ale vyprávění
vyprávím jenom o těch fantastických protikladech
a v mém srdci si uchovávám tamtamy Afriky
tamtamy Afriky
tamtamy Afriky
|