Kdo věří v mihotání ..
Možná jen střepy,
padají z rukavic,
stopy ukradených hvězd.
Skládám čas,
běží sám,
zrcadlo jen pro zvané..
Třeba se dozvíme...
Odříkávání, zpěv a
básně neznámého boha,
stále nekončí.
Verše, krev a slova...
Divil by ses, svatý,
stal ses dýkou,
šílený nápad a trochu smrti,
dobře se prodává.
Chvilku spát..
Odvádíš pozornost.
Něžná slova, co tě kreslí,
voní jak poupata v náručí.
Déšť, lesknoucí se minulost.
Skutečná věčnost,
pěkná koncovka partie ...
Padají vločky..
útržky absolutní bílé,
štípání času a
vzpurný proud vysychá.
Když nic není, jdi!
Nová pravidla.
Pozdrav není soud,
ticho však znejistí,
když se nikdo neptá
a zase prší..