BIBLE

Mé následující úvahy o náboženství jsou reakcí na to co se dnes děje kolem církevních restitucí a ne kritikou nějakého smýšlení. Každý může mít Boha v sobě  a rozmlouvat s ním po svém, a ne nutně jen v kostele plném pozlacených prdelatých andělíčků (ostatně v dnešní době krize, kdy lidé kradou kdeco, většina andělíčků končí na burzách umění někde v zahraničí). Rozmlouvat s Bohem se dá třeba i na paloučku v lese, kde věřícímu budou dělat kulisu kmeny stromů, a ty mohou být mnohdy krásnější než ty nesofistikovaněji zdobené sloupy pompézních gotických katedrál.

Jenže to co vidíme dnes není o Bohu ale o mamonu a to mi vadí, zejména když vidím kolik lidí je na tom tak špatně, že doslova bojují s hladem. Nepochybuji, že spousta řadových kněží a farářů své poslání bere vážně a dělají to poctivě, pomáhají chudým,šíří vzdělání, Těch si vážím a obdivuju je, ale církev jako instituce mi připadá stejně chamtivá jako ta skupina bankéřů, která svými spekulacemi na burze uvrhla svět do finanční krize, podobně tako v průběhu staletí církev uvrhla svět do mnoha zbytečných krvavých válek ve jménu Boha. Není to zneužití ušlechtilé myšlenky v zájmu obohacení jedné skupiny? Já to tak vidím… možná mě tak poznamenalo pět let studia na filozofii, kde jsme kromě jiného také měli rétoriku, logickou argumentace a umění diskutovat. Diskuze je jedna z cest hledání pravdy, řekl nějaký klasik, nevím už jaký, ale možná proto se do každé diskuze tak ráda vrhám hlava nehlava, ikdyž ne všichni chápou že mi jde jen o výměnu názorů a nechci nikoho přesvědčovat, urážet nebo mu brát jeho názor

V zájmu objektivity bych jen ráda podtrhla, že se jedná o citace ze Starého zákona, takže netřeba panikařit, protože my žijeme v době novozákonní. Ale vzhledem k tomu že Bible se skládá jak ze Starého tak Nového zákona, tak ani není dobře brát to příliš na lehkou váhu: Nicméně celé je to třeba brát s nadhledem  a uvědomit si, že pokud je  text záměrně poněkud odlehčen za účelem lepší stravitelnosti, neznamená to, že by to bylo zlehčování podstaty věci.

Nedávno jsem při uklízení narazila v knihovně na knížku, na jejímž obale bylo napsáno BIBLÍ SVATÁ ANEB VŠECKA SVATÁ PÍSMA STARÉHO I NOVÉHO ZÁKONA.

S tím biblí jsem se nepřeklepla, jednalo se o staré vydání z roku 1936 plné archaismů, což vysvětluje nejen titul, ale i vše následující. Tu Bibli jsem zdědila po babičce, kterou jsem zbožňovala, a tak jsem se do ní začetla. Je to jedna z mála památek které na babičku mám, a tak mi dělalo velkou radost dotýkat se stránek, kterými kdysi listovaly i její upracované ruce.Nicméně jsem zjistila že je to četba inspirující, zajímavá, nadčasová a nevšední, i když trochu jiným způsobem než jsem si  naivně představovala:
Tak třeba takový žalm 147

"Veliký je Pán nesmírný v síle, a rozumnosti-pozdvihuje pokorných ale bezbožné snižuje až k zemi, libost má v těch kteří se ho bojí a kteří doufají v milosrdenství jeho"
Tolik citát. V mé odbojné hlavě to hned vzbudilo kacířskou myšlenku: Nezní to jako opovržení a odsuzování ateistů? Kde je tolerance a láska?
A co teprve proroctví proroka Jeremiáše,, například kapitola 50. "Slovo kteréž mluvil Hospodin proti Babylónu a proti zemi Kaldejské skrze proroka Jeremiáše: Oznamujte mezi národy, zdvihnete korouhev, netajte, rcete -vzat bude Babylón, zahanben bude Bél, potřín bude Merodach, zahanbeny budou modly jeho, potříni budou ukydaní bohové jeho."
Zní snad tohle jako tolerance vůči jiným náboženstvím?
Následujících několik stránek Jeremiášových proroctví pak by se dalo nazvat naváděním k násilí: "Proti té zemi vzpurné táhni a proti obyvatelům pomsti, zhub je a zahlaď jako proklaté, dí Hospodin. Učinž jak pravím, všecko jak přikazuji tobě. Přivedu na Babylón shromáždění národů velikých ze země půlnoční, kteříž to sšikují se proti němu, i bude dobyt odsud. I bude země Kaldejských v loupež, všickni kteříž ji loupiti budou nasytí se, dí Hospodin."
Tohle mi připadlo jako by někdo verboval žoldnéře a sliboval jim, že se válkou obohatí, Ale jinak jakoby Jeremiáš předvídal nedávné události,  když do těch končin vtrhla nejmenovaná armáda a vypludrovala tisíce let staré památky, přestože byly pod ochranou UNESCO jakožto kulturní dědictví celého lidstva..Připomíná to také situaci z jednoho dokumentárního filmu, kdy zástupci armády jedné světové velmoci brousí ve čtvrtích sociálně slabších, či na parkovištích obchodních center, a verbují mladé hoch do války v Afganistánu.
"Sšikujte se proti Babylonu všickni kteříž natahujete lučiště, střílejte proti němu, nelitujte střely, neboť zhřešil vůči Hospodinu. Aj lid přitáhne od půlnoci, lučiště i kopí pochytí, ukrutní budou, neslitují se.Protož padnou mládenci jeho na ulicích a všickni muži bojovní budou vypleneni, zbite mečem všechny volky, nechť sstoupí k zabití, běda jim, přijde jejich den, zotvírejte obilnice země Kaldejské, šlapte po ní jako po stozích, aby ničeho z ní nezůstalo."
Podobné výhružky pak zaznívají proti Filistinským, Tyrským, Sidonským, Moábským, (na všech střechách Moábových i po ulicích všude jen kvílení neb rozrazím Moába jako nádobu neužitečnou, na každé hlavě bude lysina, každá brada oholena, na všech rukách řezání,Poďme a vyhlaďme je z národu, i ty ó Madmen vypléněno budeš, půjde za tebou meč. Takhle je to několik dalších stránek, hrozí se také Ammonitským, Idumejským, Damašským, Cedarským, Elamitským, zdá se že už tehdy byli všichni kolem špatní jen lid vyvolený měl patent na pravdu...

A to jsem vůbec nezmínila třetí Mojžíšovu knihu LEVITICUS kde je několik stran popisujících obětování zvířat, což mě jako milovnici zvířátek obzvlášť drásalo: "Jestliže koza byla by oběť jeho, bude ji obětovat před obličejem Hospodinovým, zabije ji před stánkem úmluvy, i kropiti budou synové Áronovi krví její oltář vůkol. Potom bude z ní obětovat obět ohnivou, odstraní tuk střeva kryjící, též obě dvě ledvinky s tukem, kterýž je na nich, i na slabinách, ano i bránici, kteráž je na jatrách- to vše s ledvinkami odejme jí. I páliti bude kněz na oltáři pokrm oběti ohnivé, vůně příjemné spokojující Hospodina. Všecken tuk Hospodinu bude." Takto nechutně podrobně je to tam rozvedeno u každého z obětovaných zvířátek. U holoubat a hrdliček je doporučováno:
"I vloží ho kněz na oltář, nehtem natrhne hlavy jeho a zapálí na oltáři, vytlače krev jeho na východní stranu oltáře. Odejme také vole jeho s nečistotami jeho a povrže ho blízko oltáře, natrhne křídla jeho kterýchž však neodtrhne.
A s volem se tu provádí téměř woodoo rituály:

 "Vezme kněz pomazaný krve z volka toho a vnese do stánku úmluvy, potom omočí prst svůj v krvi té a kropiti jí bude sedmkráte před oponou svatyně, pomaže krví tou také rohy oltáře na němž se kadí vonnými věcmi před Hospodinem a ostatek krve toho volka vyleje k spodku oltáře zápalu. Všecken tuk z volka vyjme, i tuk překrývající střeva..." pak se pokračuje jako s kozou-odejmou se ledvinky s tukem, tuk na slabinách játrách atd.
Je to dost nechutné, ale tím neustálým opakovýním slov jako ledvinky, játra, tuk  to získává až nádech absurdity, jakýmsi kouzlem nechtěného je to téměř komické. Pokud ovšem odhlédnu od faktu, že oběti jsouvyžadovány na těch kdo zhřeší. Dej a bude ti odpuštěno není to žádost o úplatek? Pět českých na stole v biblickém podání?

Je zde samozřejmě spousta jiných ušlechtilých slov a myšlenek,spíš se snažím tímto poukázat, že citací náhodných úryvků vytržených z tím na to, jak se stále častěji mluví o tom,že muslimové jsou tak agresivní jen proto, že jim to přikazuje jejich náboženství. Kdo z nás může tvrdit že zná korán? Známe maximálně překroucené útržky, jak jsem se to snažila ukázat na příkladě citací z Bible. Arabové se prý brání tomu aby byl korán překládán do jiných jazyků s odůvodnění, že by tak mohlo dojít k překroucení a nesprávné interpretaci jeho pravého významu. Nebo naopak chtějí něco maskovat? Nevím, vím o tom prd a mé úvahy jsou jen takové blablala,

Přesto jsem ráda, že jsem  se do té ohmatané knížky s černým, dlouhými léty používáni už značně ošoupaným obalem podívala. Jen když si vzpomenu, s jakou úctou ji babička pokládala na stolek u postele, a přitom si vybavím ty několikastránkové popisy jak správně vykuchat zápalnou obět, mám trochu podezření, jestli ona ta moje milá babička četla úplně všechno?
A pokud ano jak to dokázala že jí při listování těmito pasážemi alespoň trochu nezacukaly koutky úst? Třeba to jednou taky pochopím. Méně pravděpodobné však je že pochopím jak je možné, že na něčem takovém se zakládá, nebo přinejmenším z toho vychází jedno z největších světových náboženství. Jen tak si představuju, kdybych něco podobného sepsala já a předložila to nějakému nakladateli s žádostí o vydání, a argumentovala tím, že se to stane bestselerem s miliónovým nákladem a nesčetnými dotisky, a že se kvůli té knize budou lidé navzájem vraždit, aby ji obhájili. Co by mi ten nakladatel odpověděl?

Představuji si také jak v čele vojenských výprav kráčí kněz s Biblí nad hlavou,což se v náboženských válkách běžně dělá, aby tak motivoval vojáky a ti ochotněji ve jménu víry pokládali své životy.Vzhledem k těm pasážím o kuchání mě napadá, kdyby nad hlavou držel kuchařku Magdalény Rettigové, kdo by si toho nedopatření všiml?

A hlavně změnilo by se tím něco?