holger (Občasný) - 30.4.2013 > Tak konečně můžu místo běhání po lese nebo tahání drátů dělat i něco jinýho, ušlechtilýho - třeba poděkovat za stálou přízeň.
Ale nedoceněnej, to ne. Jenom si mne asi našla témata, která většinu ostatních míjí. Ale já tenhle poetickej dialog se Jsoucnem uvnitř mě vedu už léta. Jen je to akorát silnější a silnější, to pohlazení čerstvýho větru, klid lesních rybníků a bezčasí na zdánlivě bezcílný cestě. Tak asi tak.
A ano, jsou tři a přitom jeden a pak žádnej... a to je právě on, ona, ono... každej to tak má, akorát to ne každej chce vědět nebo aspoň zaslechnout.