Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pondělí 11.11.
Martin
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Nová známost
Autor: (skarabeus třetí) (Občasný) - publikováno 1.6.2013 (23:13:21)
Je prosluněné dopoledne. Na obloze není ani mráčku a ostré červencové slunce mi spouští z tváře krůpěje potu. Cítím, jak mi potůčky ztékají po krku i po zádech. Stojím na rozpáleném sfaltu a jako by z dáli ke mě doléhá hlas z tribuny:,, Vojáci! Představím vám vaši novou milenku! Je to samopal, vzor padesátosum ....." Poslední slova mi v hlavě zacházejí do ztracena. Před očima se mi odehrává zcela jiný obraz. Obraz dívky, jejíž modré oči mi pronikavě hledí přímo do tváře. Zvýdavým pohledem zkoumá každou změnu v mém obličeji. ,,Cheš bonbón?", překvapí mě svoji otázkou. ,, Dobře, třeba ten červenej", odpovím trošku zaskočeně. ,,Co se chvíli cournout?", osměluji se. ,, Dobře, mohli bychom zajít na Šibeničák, ale v šest musím být doma, abych neměla průšvih." Touto větou pro mě fádní deštivé odpoledne dostalo zcela jiných rozměrů. Do té doby protivné mrholení se rázem mění v příjemné osvěžení. Dokonce mi nevadí zkutečnost, že za osm minut odjíždí poslední autobus a jak se dostanu zpět neřeším. Jako náhodou uchopím její drobnou ručku. Její prsty se propletou s mými. Zastavíme se až u lavičky na kopci , mezi stromy, odkud je nádherný výhled na kláštěr. Byl postaven kdysi v románském slohu. Mezi tím pomalu mrholení ustává a my můžeme usednout na lavičku "vystlanou" igelitkou. Otočím se k ní s otázkou, kterou mě nenechá vyslovit. Její rty se setkají s mými. Zalije mě pocit nezkonalého štěstí, radosti. Její rty jsou tak jemné..... Vnímám ji všemy smysly.
Do neutěšené reality mě znovu vrací ostrý hlas poručíka. Tentokrát však ne z tribuny, ale někde zatracené blízko:,, Vidím, že někteří z vás ještě dospávají, proto si dáme zrychlený přesun na šest kilometrů! Pamatujte si, že jste zde dobrovolně!". ,,Počkej večer, vole. Tohle si vyžereš", ozve se polohlasně vedle mě. To mi velitel družstva dává jasně na srozuměnou, že ostříhání mých pečlivě dozadu česaných kadeří není zdaleka to nejhorší, co mě s nástupem na základní vojenskou službu potkalo.



Poznámky k tomuto příspěvku
balsiker (Občasný) - 1.6.2013 > Ale jo, není to po slohové stránce nějak špatné. Ale ten pravopis vážně potřebuješ hodně potrénovat. Největší problém je s/z (ztékají, zkutečnost, srdcující!). Ještě pár chybějících písmenek a několik do očí bijících i/y.
<reagovat 
(skarabeus třetí) (Občasný) - 1.6.2013 > No jo no, za ten pravopis se červenám, máš pravdu.
<reagovat 
lada34 (Stálý) - 4.6.2013 > Dobré vyprávění.
Body: 5
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je sedm + pět ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter