Tlukoucí stín, stihnout odchod
Mívám divné nutkání
Pprožívám rychlost mizení
Tajně objímám
vyčkávání před napřaženou pěstí
barevné chvění, odpověď, výdech
Myslím, že usínám,
plachý průsmyk sepnutých rukou
odesním, co smím...
Odkopnuté nic, dlouhá pomlka v tichu,
proklínám děravé síto chvil
Hrad na stropě, krajina klidu
pokouším se válet sudy
Ale tikající vnitřnosti našich představ
polidšťují strojovou přesnost řezu.
Jednou, podruhé.. směšné
a nevím proč... se poznávám
Zapnut, jasný, hladký
zelená kolena od trávy
oči sledují studený západ,
Jak
poprava nic netušící panny
Nezvuky, prostřihnutá zábrana výkřiku
sluch klopýtá krajinou tísně
Člením potrhané představy
jsou obaly oloupaných duší
Vysoko, vysoko, výšše
bodavá bolest prachu
bolavá hrdost pýchy
Budím hadí syčení, klikatý stín
Toulavá vlhkost citu oslavuje zlom
ani trny vdechnuté jemnou pletí překvapivě nebolí
už
Snížený podhled,
krach vztyčených hlav,
Snídám utajeně slabiky, dávno spolknuté
Rozmělňuji vláčně
stařecké vítězství dalšího dne