Monáda

Otisknuls do mě svou mladickou něžnost,

tak křehký dotek, aby nezranil,

dnes kráčím v kapkách rosy,

které jsi z očí včera vyronil.

Stojí před tebou, stojí za tebou

září jako vzácný šperk,

ale když se jí dotkneš,

v rukou ti zůstane štěrk.

Hledáš krásu tam, kde není,

stal ses vězněm denního snění.