to, na co myslíš

v popelníku  od cigár

nanášíš barvu

z číše od vína vrhá se stín

a plátno absorbuje 

v zamčené komnatě

nahá

čekajíc 

přes střepy viny, prošel se čas

krystalický, tahajíc za úpon svalu

teď prosíš Boha, aby přestal dávat

vyobraz jednou sebe

přibitého na kříži

bez čehokoliv co bys chtěl sdělit

jednou buď spokojený s tím co máš

miluj své utrpení

změň jej v lásku pro všechny

usínej šťastný

probouzej se s otevřenou komnatou

kde radost bude oblékat

mé tělo...

teď více jak kdy jindy